Hlavní obsah

Štěpánek je zpět. Těšil jsem se jako dítě na první hračku, říká

Petr MarekSport.czPrávo

Tenista Radek Štěpánek se po dvouapůlměsíční pauze zaviněné únavovým syndromem vrátil na kurty. Na svůj tenisový comeback se podle svých slov velice těšil, i když se na dvorci pak musel i krotit. „Abych nevydal zbytečně moc energie a nepřepískl to,“ vysvětloval v rozhovoru pro Právo.

Foto: Petr Sznapka, ČTK

Radek Štěpánek

Článek

Vítězstvím v úvodním kole challengeru v Prostějově nad Španělem Albertem Martínem (6:3, 7:6) jste se vrátil do tenisového kolotoče. S jakými pocity? Těšil jsem se jako malé dítě na svou první hračku. Bezprostředně před zápasem jsem pak cítil to krásné brnění, který mi dlouho tolik chybělo. V samotném duelu jsem trochu musel krotit nadrženost, abych ze sebe nevydal zbytečně moc energie a nepřepískl to. Proto jsem také rád, že jsem nemusel do třetího setu.

Jak jste byl se svým výkonem spokojen? Snažil jsem se maximálně koncentrovat, od prvního míče vnímat, co mám hrát a sbírat body, což se dařilo. Uvidím však, zda to dokážu zopakovat i v dalších zápasech. Do optimální formy mám totiž strašně daleko a vím, že chvíli potrvá, než se do ní vrátím. Nyní každé vítězství beru jako bonus s tím, že mě posune vždy o kousek dál.

Proč jste si na návrat vybral právě Prostějov? Věděl jsem, že momentálně na French Open nemám. Získal jsem jakousi prestiž a v té souvislosti nechci dávat svou kůži lacino. Mám také respekt k soupeřům a bylo by proto ode mě nefér, kdybych tam přijel nepřipravený. A v Prostějově to dobře znám, líbí se mi tam a také jsem zdejší turnaj už dvakrát vyhrál.

Co všechno jste za ty dva a půl měsíce, kdy jste nehrál, absolvoval? Po patnácti měsících hraní na té nejvyšší úrovni mi tělo dalo stopku a já mu to musel dopřát. Problém je ten, že na únavový syndrom nejsou prášky, nedá se léčit. Stal se ze mě pecivál, který vesměs jen spal. Třeba po patnáctiminutové procházce jsem byl tak vyčerpaný, že jsem spal dvě a půl hodiny. Tělo jsem prostě neovládal. Trvalo to tři týdny. S lehčím pohybem jsem začal po dvou měsících, s tvrdým tréninkem před deseti dny. Na druhé straně jsem stihl věci, na které nemám v normálním průběhu sezóny šanci. Byl jsem v Anglii na Chelsea, zajel jsem si na hokej do Německa a věnoval jsem se i rodině a kamarádům.

Jak vidíte svou účast v červencovém Davis cupu v Chile? To je ještě strašně daleko. Záležet bude na tom, v jaké budu kondici, zda zvládnu třísetové zápasy. Věřím ale, že tréninkové i zápasové manko doženu a stihnu se stoprocentně připravit.

Reklama

Související témata: