Článek
Jak jste ten zápřah zvládala? Není to víc vysilující než tenisový zápas?
Letadlo do Varů a zpátky nám to hodně ulehčilo, ušetřili jsme spoustu času. Pro mě je to lepší, že jsem všechno zvládla během jednoho dne. A nenatahovalo se to do dalších…
Měla jste za poslední čtyři dny raketu v ruce?
Ne, ne, ne… Dva dny jsem měla relativně volno a byla jsem doma s rodinou. Odpočinula jsem si. Bylo to fajn.
Jaký byl ve Varech prezident festivalu Jiří Bartoška jako hostitel?
Tak k obědu jsem měla ravioly (usmívá se). Bylo to ale moc příjemné. Jsem ráda, že jsem taky poznala lidi i mimo tenis. Udělalo mi to radost. Někdy bych se tam třeba ráda vydala jen tak, ale času je tak málo.
Nepřemlouval vás, jestli byste si nezahrála třeba ve festivalové znělce?
Asi bych si netroufla. Herecké schopnosti mám jen na kurtu, jinak určitě ne.
Jste pořád nervózní z kamery?
Už ani ne, zvykla jsem si.
Petra Kvitová s prezidentem karlovarského filmového festivalu Jiřím Bartoškoufoto: Právo/Jan Handrejch
Máte s natáčením zkušenosti třeba ze šotů pro WTA. Jaké jsou?
Tam vám přesně řeknou, co vlastně máte dělat, a vypadá to pak docela hezky. Není to nic těžkýho.
Teď vás asi čeká také pár reklam…
To uvidíme, až to přijde.
Máte představu, co byste chtěla propagovat? Kosmetiku, oblečení, auta?
Tak o tom jsem nepřemýšlela.
Už jste někdy zažila podobně našlapaný program?
Nezažila, bylo to hodně hektické. Hlava bolí…
Když budete vyhrávat, tak to budete zažívat pravidelně.
Tak doufejme, že ano.
Co nastane, až oficiality za pár dnů skončí?
Vyrazím s kondičním trenérem na soustředění do Tater. A musím říct, že už se docela těším.
Na dřinu, nebo na relax?
Tak od každého něco. Jedeme zase na Štrbské Pleso. A doufám, že si tam i psychicky odpočinu. Bude to taky dobíjení baterek.
Platí, že hrát byste měla až v Torontu druhý týden v srpnu?
Z Bad Gasteinu jsem se odhlásila. Plánovala jsem, že bych mohla týden před Torontem na turnaj do Carlsbadu, ale nakonec to asi opravdu bude až v Kanadě.
Rychlobruslařka Martina Sáblíková dostala po olympiádě nabídku k sňatku, nepotkalo vás něco podobného po Wimbledonu?
(směje se) Tak to naštěstí ne.
Loni jste senzačně prošla na trávě do semifinále a na následujících pěti turnajích jste vypadla v prvním kole. Je to varování?
Vzpomněla jsem si na to hned po finále… Ale říkám si, že horší už to prostě být nemůže. Navíc nemusím obhajovat skoro žádné body, takže můžu být úplně v klidu.
Čím to vlastně bylo, že se vám tak nedařilo?
Už jsem to říkala, že jsem si na sebe vyvíjela moc velký tlak. Myslela jsem, že musím porážet všechny, když jsem v All England Clubu došla mezi poslední čtyři.
Teď se ale pro spoustu soupeřek stanete lovnou zvěří. Skalp wimbledonské vítězky, to zní dobře…
Už loni po Wimbledonu bylo dost holek, co mi chtěly dát najevo, že jsem byla v semifinále náhodou. Prostě musím hráčky, co jsou pode mnou, porážet. Asi to nebude nic jednoduchého na hlavu, ale je potřeba se s tím vyrovnat.
O vás všichni tvrdí, že jste psychicky strašně moc silná, vítězný typ…
Když to říkají (směje se). Tak to asi tak bude. Prostě se nebojím chodit v ty důležité momenty pro body. V ženském tenise je to potřeba.
Váš manažer Miroslav Černošek cítí, že byste mohla příští rok ve Wimbledonu vstoupit mezi legendy. Po grandslamu se tam o tři týdny později hraje také olympijský turnaj…
Vím o tom, že olympiáda je na trávě, ale zkusím se připravit na dva vrcholy po sobě. Takže uvidíme.
