Článek
Jirko, pamatujete, kdy jste naposledy ztratil vedení 2:0 na sety? Z hlavy vám to neřeknu, ale už se mi to v kariéře stalo. Takový je prostě tenisový život, bez podobných porážek se sport jednoduše neobejde. Stává se to.
Jak se z tak smolného utkání dostáváte psychicky? Vždyť to člověka musí strašně užírat.Já již o tom zápase nevím (2 hodiny po utkání - pozn. aut.). Co se stalo na dvorci s Pavlem zpět nevrátím. Tak je to v životě vždycky. Co se stalo, je pryč. Já jsem v těchto věcech splachovací. Na světě existují přece mnohem důležitější věci.
A co bezprostředně po porážce. To vás to také nemrzelo? Jasně, že ano. Děsně moc. Lepší by bylo prohrát 0:3, než se tam v tom vedru honit tři a půl hodiny a ztratit to 4:6 v pátým... Ale já mám dobrý pocit, protože jsme oba o postup strašně bojovali. Jsem vyždímaný fyzicky i psychicky, nemám se za co stydět.
Co se ve vývoji tak zásadně změnilo, když jste měl v kapse vedení 2:0 na sety? Začala to být strašná tahanice. S ním je to vždycky takové. Úroveň hry šla ve srovnání s předchozím průběhem ještě více nahoru. Nemohu tedy říct, že bych se nějak zhoršil. Hráli jsme prostě oba naprosto špičkový tenis. Řekl bych, že třetí a čtvrtý set byl úrovní doslova neskutečný.
Myslíte, že nejblíže jste byl postupu ve čtvrtém setu, kdy jste vedl 3:1 a za stavu 3:2 potom prohrál dost možná klíčové podání? Těžko to takto říct. Asi by vše opravdu vypadalo jinak, kdybych ho udržel... Ale ten set dospěl až do tie-breaku, pořád to bylo na hraně a vyrovnané. I v pátém setu.
V něm vás za stavu 4:4 a vaší výhodě rozhodčí zřejmě obrali o zisk hry, když vám neuznali přímý bod z podání. Podle zpomaleného záběru v televizi prý bylo vidět, že byl dobrý. Pavel míček nevrátil, byl to přímý bod. Game vyhrál nakonec on a dostalo ho to na koně. Když to ale vezmu dohromady, musím uznat, že byl o trochu lepší a postoupil zaslouženě. Nedá se nic dělat.
Po porážce ve čtyřhře hned míříte domů připravovat se na Davisův pohár? Jasně. Budu se snažit chytit letadlo co nejdříve...
