Hlavní obsah

Štěpánkův recept na Ferrera: Tlačit se k síti a využít rychlého povrchu

Aktualizováno

Pětisetové zápasy si proti sobě zahráli v Austrálii, v Paříži, ve Wimbledonu a před třemi lety i při barcelonském finále Davis Cupu. Radek Štěpánek ví, že v prvním utkání finále bude hrát proti oživlé španělské zdi jménem David Ferrer.

Foto: Kateřina Šulová, ČTK

Radek Štěpánek v 02 areně.

Článek

Ivan Lendl nabízel, že pokud budete chtít, rád vám poradí recept proti Ferrerovi. Berete to?Určitě je to fantastická nabídka. Velice rád se zeptám. Ivan patří mezi čtyři lidi u nás, kteří Davis Cup vyhráli a navíc je to Murrayho kouč. Já ale s Ferrerem taky odehrál dost zápasů. Mohu těžit z vlastních zkušeností a mám svůj tým, který mě na to páteční utkání připravuje.

Ferrer má na podzim skvělou formu, předvedl ji i na Turnaji mistrů v Londýně. Je teď momentálně vůbec k poražení?Každý hráč je k poražení kdykoli a kdekoli. O něm je známé, že je obrovský bojovník, nedá ani centimetr kurtu zadarmo a člověk si to musí s ním uhrát sám. Je potřeba využít trochu rychlého povrchu, hrát svůj tenis a chodit hodně k síti.

Podle všeho budete muset na kurt ve všech třech dnech. Může vám rychlý povrch kurtu pomoct i v tom, že neubere tolik sil jako třeba antuka?Skoro pokaždé jsem v Davis Cupu hrál tři dny, takže vím, co mě čeká a co mě nemine. Jsem na to dobře připravený.

Španělé tvrdí, že se chystáte na odplatu za prohrané finále z roku 2009, cítíte to tak vyhroceně?Možná to tak opravdu vypadá, je to po třech letech zase finále proti stejnému soupeři, ale rozhodne se jako obvykle mezi lajnami. Není potřeba nazývat to odplatou. Když jsem se v roce 2007 vracel do daviscupového týmu, tak jsem řekl, že tu mísu chci prostě vyhrát. A udělám pro to všechno. V Barceloně před třemi lety jsme byli docela blízko, ale teď je ta šance ještě mnohem větší. Jestli se to povede, uvidíme v neděli.

Tenis je ze své podstaty hodně egocentrická hra. Je pro vás obtížné přeorientovat se během daviscupových víkendů na týmovou soutěž?To je pravda, celý rok jedeme jen na sebe. Výhry, porážky. Tady je to jinačí. Když vyhrajete, nebo prohrajete, pořád máte v zádech svůj tým, který vás neúnavně podporuje. Spoluhráč jde příští zápas bojovat zase o další bod. Pro mě osobně to není žádný problém být týmovým hráčem. Naopak. Užívám si, že můžeme být pohromadě a budujeme tu správnou vítěznou atmosféru.

Reklama

Související témata: