Článek
Stav 2:0 a k tomu výhra nad hráčkou z první desítky. Co vás víc těší?
Je to úžasný pocit. Vždycky, když nastupuji proti tak dobré tenistce, je to extra motivace.
Co jste si říkala po nepovedeném začátku, kdy vám Stosurová utekla málem na rozdíl čtyř gamů.
Že musím zrychlit a víc do toho jít. Věděla jsme, že takhle to dál nepůjde, takže jsem tvořila hru, nebo se o to alespoň snažila. Na začátku jsme hrály hodně dlouhý game. Mohla jsme mít 1:0 a místo toho jsem se pořádně nerozkoukala a bylo to 0:3. Ale zkoncentrovala jsem se a snažila se koukat se dopředu.
Co v té chvíli bylo nejtěžší?
Asi dostat se do zápasu a začít ji tlačit, ne abych já byla pod tlakem. Tie breaky byly psychicky hodně náročné, ale ten zápas se strašně podobal tomu našemu předchozímu v Montrealu. Tam jsme taky hrály dva tie breaky a já je zvládla. To si člověk zapamatuje. Jen jsem si pak říkala, hlavně ať se nehraje třetí set, protože utkání bylo hrozně dlouhé a vyčerpávající.
Dá se říct, že jste zase navázala na precizní výkony z loňského pražského finále proti Srbsku?
Já mám Fed Cup opravdu ráda. I když jsem třeba prohrála, tak to byly alespoň vyrovnané zápasy, tedy s výjimkou finále 2011 v Moskvě. Ale jinak se mi daří najít herní pohodu. Baví mě to, motivuje a k tomu nám publikum vytváří super atmosféru.
