Článek
Nějakou dobu už se zná s lidmi ze společnosti Česká sportovní, jež má daviscupová utkání na starosti, a tak ani není divu, že volba padla právě na něj. V La Finestra se mimochodem uskutečnily oficiální večeře při loňských finále Davis Cupu i Fed Cupu. „V práci jsem si vzal dovolenou a vyrazil jsem," řekl Černý.
V Astaně má k dispozici kuchyni, která je součástí rezidence českého velvyslance. „Vaří se tam často pro více lidí. Mám tu jen svoje rondony a nože. Lidi si často myslí, že mají ostrý nůž, ale pak vytáhnu svoje a ty jsou trošku ostřejší," vykládal usměvavý šéfkuchař, který si s sebou z Česka ale nevezl žádná kvanta surovin. „Olivový olej, balzamika, spíš jen maličkosti," popisoval Černý, jenž své výtvory v poledne vozí tenistům na trénink do haly a večer pak probíhá společná večeře v rezidenci velvyslance.
Teď už zná tenisty pár let, ale zpočátku ho udivovalo, že si se životosprávou přehnané starosti nedělali. „Jedí úplně všechno, Nikdo se nežinýruje. Prostě na co mají chuť a já jim to uvařím v našem stylu, s našimi surovinami."
Největší hitem mezi hráči je teď pršut a mozzarella. „Plus jakákoli část masa, která se dá ogrilovat. A samozřejmě polévky. Kluci jsou normální lidi. Neumí vařit, ale rádi jedí," podotkl kulinářský maestro.
Jídelníček řídil Štěpánek
Hlavní slovo při sestavování jídelníčku mají v Astaně Radek Štěpánek a kapitán Jaroslav Navrátil, který však podle Černého žádný velký jedlík není. „Já přiletěl později, tak jsem se musel přizpůsobit," hudral naoko Lukáš Rosol. „Ale jídlo je fakt skvělé. Nemá chybu."
Však se také hráči hned po tréninku v šatně pídili, co Černý navařil. „Dnešní menu je tři druhy sendvičů - celozrnný chléb, pršut, mozzarella. Dělal jsem ráno rostbíf a kluci si poručili polévku s celestýnskými nudlemi. Večer bude kuře na paprice," vyprávěl Černý, který má od České sportovní na jídlo takový rozpočet, že prý ani nemá šanci ho utratit. „I v práci se ale snažím uvařit z minima maximum, takže nerozhazujeme zbytečně. Jsme skromní jako doma."
Zatímco Češi si služby svého šéfkuchaře nemohou vynachválit, jejich předchůdci z výprav Švýcarska a Rakouska situaci poněkud podcenili. „Kazašská kuchyně je specifická. Jí se tu hodně skopové, jehněčí, je tu jiné koření. V kombinaci s nadmírou oleje to dělá v žaludku neplechu," popisoval Černý, který navíc vydal přísný zákaz pít místní vodu. „Kluci to dodržují, dokonce se ptají, jestli si můžou vypláchnout skleničku."
Jako prevenci má pak osvědčenou radu: „Hráči sice alkohol tolik nemůžou, ale malý panáček slivovice nikoho nezabije a je to perfektní dezinfekce. Osvědčila se také troška sušeného chilli do jídla, pálivé prostě dokáže pomoct..."
