Článek
Kazašský tenista Jevgenij Koroljov v utkání proti Lukáši Rosolovi.
Tenista Lukáš Rosol porazil Kazacha Jevgenije Koroljova a posunul Českou republiku do semifinále Davisova poháru.
Čeští tenisté se radují z postupu do semifinále Davisova poháru. Rozhodující třetí bod vybojoval v Astaně Lukáš Rosol (čtvrtý zprava).
Asi jste se zpotil víc, než jste čekal. Nebo ne?
Sáhl jsem si trošku na dno, došly mi síly a energie. Jevgenij hrál nad své schopnosti. Ve druhém i třetím setu mě brejknul, takže jsem moc rád, že jsem to otočil. Říkal jsem to už po zápase s Golubjovem, kdyby hráči pohybující se na žebříčku kolem 180. nebo 200. místa hráli takhle, byli by úplně někde jinde. Ale věděl jsem, že mu musí dojít šťáva, taky měl asi malinko křeče, stejně jako já ve třetí sadě. Myslel jsem, že mu pauza před čtvrtým setem pomůže, ale bylo to na jeho úkor.
Pomohlo magnesium, které jste pil?
Pak už jsem křeče neměl. Jen nevím, jestli to bylo solí, nebo tím, že jsem ze sebe vyklepal stres...
Ve čtvrté sadě už jste Koroljova trochu nechal hrát.
Chtěl jsem už dřív, ale jak hrál nad míru svých schopností, nedával mi moc šance. Kurt byl ke konci už malinko křivý. Díry tam byly znatelné, nešlo moc riskovat., ale jak kurt nastříkali, odskoky se změnily a už se do toho dalo jít víc.
Nezneklidnilo vás, že jste sice sázel jedno eso za druhým, ale přesto se třikrát šlo do tie breaku?
Snažil jsem se dostávat do kurtu hodně prvních servisů. Nepodával jsem špatně, sice rychlost trošičku upadala, když mi ve třetím setu odcházely síly, ale Koroljov taky nehrál zle. Slušně servíroval, nedal se mu moc číst servis.
Nevytvořil jste si 31 esy osobní rekord?
Možné to je. Ale taky jsem udělal maximum v rychlosti podání. Dneska jsem tam viděl 225 kilometrů za hodinu, předtím jsem měl 224.
Na rozhodující body měli patent Berdych se Štěpánkem, jaký to byl pro vás pocit, když jste na konci padl na kolena?
První level jsem hrál v Rumunsku za rozhodnutého stavu. Další level letos ve Švýcarsku, kdy jsem šel na první dvouhru a nejvyšší level je, když je to postavené na mně a jako jednička hraju rozhodující zápas. Jsem moc rád, že jsem mohl týmu maximálně pomoct. Už jen kvůli tomu, že jsem přijel o den později, což byla chyba. Naštěstí jsem body udělal, je to skvělý pocit, euforie přijde později.
Vyčítal jste si hodně onen opožděný přílet do Astany?
Na jednu stranu jsem rád, že jsem uhrál v Guadeloupu nějaké body a že jsem se posunul v žebříčku, ovšem vzhledem k týmu jsem mohl přijet dřív. Ale už se stalo. Příští zápas to musíme upravit, abych byl schopný dorazit včas.
Jak se vám spalo před nedělí?
Po prvním zápase jsem spal asi tři hodiny, ne že bych byl nervózní kvůli čtyřhře... V sobotu se mi spalo líp, asi pět hodin. Dneska se ale asi o moc dýl nevyspím.
Hrál jste už někdy pod větším tlakem?
Nehrál, tohle bylo asi nejvíc. Znal jsem stav hráčů v týmu, co by hráli po mně. Nechci to moc rozebírat, ale věděl jsem, že musím vyhrát.
Kdy jste naposledy po výhře padl na kolena?
No, když jsem porazil Nadala, pak asi až teď.
Dá se nějak porovnat daviscupový úspěch právě s výhrou nad Nadalem?
Tam jsem hrál sám za sebe, cením si té výhry strašně moc, ale nevím, jestli se to dá srovnávat. Je to malinko jiné.
Obě dvouhry jste vyhrál a výrazně pomohl Česku do semifinále. Jste maximálně spokojený?
Dva body za jeden víkend, to je neskutečné. To vždycky dělal jen Tomáš Berdych. Když zpíváme tu písničku, že tu mísu stejně vyhrajeme, tak věřím, že ji můžeme obhájit.
