Článek
Svěřenec Ivana Lendla si za celý zápas nevybojoval ani jeden brejkbol. Skotskému hráči nepomohla ani přítomnost jeho velkého fanouška a krajana Sira Seana Conneryho v hledišti. Předváděl jen stín své nejlepší hry, kterou ukázal například na začátku léta v All England Clubu.
Proti Wawrinkovi dokázal vyhrát jen devět gamů. Zaostával v pohybu a na rozjetého Švýcara neměl nárok. Hladká porážka ale určitě nejde připsat jen na vrub výborné soupeřovy hry.
Po životním wimbledonském triumfu zkrátka rodák z Dunblane postrádá stejný hlad po úspěchu jako dřív a navíc na něj dolehla tíha obhajoby.
„Když kvůli něčemu roky tvrdě dřete, je pochopitelné, že pak trochu trvá získat znovu zápal trénovat na sto deset procent," přiznal Murray po porážce.
Dobrá zkušenost
„Myslím, že po tom, co se stalo ve Wimbledonu, je to přirozené. Dával jsem si ale šance, že si povedu dobře i tady, protože jsem se poctivě připravoval. Obhajoba byla pro mě novou zkušeností, kterou bylo dobré zažít a poučit se z ní," pokračoval Skot, jenž od Wimbledonu startoval na třech turnajích a ani jednou se nedostal do finále.
„Nevím, jestli se teď počítá s tím, že mám vyhrát každý Grand Slam. Snažím se probojovat se pokaždé do finále, ale s tolika dobrými hráči kolem to rozhodně není jednoduché. Ale nemůžu si na nic stěžovat. Kdyby mi někdo loni řekl, že sem přijedu jako obhájce, wimbledonský vítěz a olympijský šampión, určitě bych to bral," dodal Murray.
