Článek
To, na co se asi vy i tenisoví příznivci nejvíce těší, je asi finále Davis Cupu. Souhlasíte?
Je to tak. Letos jsme sice v horší situaci než loni, ale zase o to větší výzva před námi stojí. Kdyby obhajoba vyšla, asi nemusím nic dodávat. Byl by to fantastický úspěch. Po tom loňském mě ani nenapadlo, že ve finále můžeme být podruhé za sebou. Říkal jsem si, kdo ví, co za rok vůbec bude. Ta atmosféra mě ale znovu strašně rychle chytila. Rok je z pohledu této soutěže pro nás opět hodně dobrý. Srbové nám budou chtít vrátit loňské vyřazení a udělají pro to všechno, ale každý duel je hratelný. My tam pojedeme vyhrát.
Program ale máte našlapaný. Nemůže to být vzhledem k Davis Cupu problém?
Doufám, že ne. Teď mám týden na to, abych se nachystal, připravil se, abych byl fit. Nic víc nyní neřeším. Pak půjdu jeden týden za druhým a klást budu důraz na regeneraci, neboť ta je nesmírně důležitá. Myslím, že zvládnout se to dá.
Už jste se před finále se Srby hecovali?
Viděli jsme se, ale nic neobvyklého se nestalo. Každý má svých starostí pořád dost.
Jací vůbec Srbové jsou, třeba oproti ostatním?
Jako všichni. Nemohu říct, že by byli horší, či lepší. Každý je svůj, každý má vlastní tým lidí kolem sebe. Nikdo s nikým není větší kamarád. Známe se perfektně a vycházíme bez problémů. Jsou to prostě fajn borci, ať už Zimonjič nebo Djokovič. Tipsareviče jsem delší dobu neviděl, ale i o něm platí totéž.
Právě on by mohl být hratelný. Momentálně se mu vůbec nedaří a tak přes něj by mohla vést cesta k případnému triumfu. Vnímáte to také tak?
Je to pro nás povzbudivé. Nebudeme si říkat, že ne, když tam jedeme vyhrát. Na druhé straně, bude doma a tam se stejně jako ostatní, všichni jsou to velcí hráči, vyhecuje. A je to velký bojovník. Nebude se chtít smířit s tím, že před domácím publikem bude předvádět, co teď. Jeho nynější výsledky proto ve finále nemusí hrát žádnou roli. Navíc, jak už bylo mnohokrát řečeno, Davis Cup je specifická soutěž a stát se v něm může cokoliv. Papírové předpoklady v něm neplatí.
Jaké v Bělehradě očekáváte prostředí?
Už jsem to jednou zažil. Nikde to není horší. Všichni mi připomínají Argentinu, ale já to tak nevidím. Argentinci zpívají, zápas si užívají. Srbové ho berou spíše jako urputný boj a mají pocit, že svým hráčům mohou pomoci. Čeká nás džungle. Takže, špunty do uší. Bude třeba se nedívat vlevo, vpravo a soustředit se jen na sebe. Zkrátka, nenechat se rozhodit.
Vaše čtvrtá účast na Turnaji mistrů v Londýně v řadě prý ale ještě stoprocentně jistá není. Počítáte tedy?
Já ne. Ať to dělají jiní. Pro mě vše zůstává pořád stejné. Před sebou mám pár turnajů a nic na papíře. Už jsem jednou zažil, kdy mi volali, že můj start je potvrzený a večer se omlouvali, že se přepočítali. Bylo to dva roky zpátky. Takže zvyklý jsem na všechno, nic neřeším a soustředím se jen na sebe, na svou hru. Sezóna je ale samozřejmě dobře rozjetá a tak se budu snažit pokračovat tak, abych ji v Londýně dohrál.
Nějaká motivační sázka v té souvislosti není?
Ne. Na stole zatím nic neleží. Někdo přišel s nějakým vtipným oblečením, ale to jsme zavrhli, vzhledem k tomu, že je to v Anglii. Nebylo by to úplně ono. Nějaký čas však ještě zbývá, tak možná ještě něco vymyslíme.
