Hlavní obsah

Štěpánek mezi legendami. Dokud to tělo vydrží, budu hrát

Bělehrad

Zařadil se mezi legendy. Za pár dnů pětatřicetiletý Radek Štěpánek se nyní bude v tenisových bedekrech objevovat po boku britského elegána Freda Perryho jako hráč, který dokázal ve finále Davis Cupu vyhrát rozhodující pátý zápas hned dvakrát. A k tomu po sobě.

Foto: Michal Kamaryt, ČTK

Vítězný český tým. Zleva Radek Štěpánek, Lukáš Rosol, nehrající kapitán Vladimír Šafařík, Tomáš Berdych a Jan Hájek.

Článek

Jaké to je být uváděn společně s wimbledonskou ikonou?Je těžké najít správná slova, abych ty emoce vyjádřil. Dvakrát v řadě pátý zápas... Byla to ale naprosto odlišná zkušenost než loni se Španěly. Byl jsem koncentrovaný, věděl jsem, co mám dělat na kurtu. Tlak byl velký, ale tvořili jsme historii. Jsme pátá země, která dokázala obhájit, o to je to cennější.

Srbský soupeř z vás byl nešťastný. Čím to je, že skoro v pětatřiceti pořád hrajete na vysoké úrovni?Miluju tenis, prostě rád hraju každý den. Na začátku roku jsem byl na těžké operaci a bál jsem se, jestli budu schopný hrát na takové úrovni. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že tady budu a vyhraju pátý zápas, smál bych se. Ale já chci hrát, dokud to moje tělo vydrží.

Měl jste čas si zápas s Lajovičem, se kterým jste si dělal, co jste chtěl, taky trochu užít?Užívám si každou chvilku. Když jsem vedl 5:1 ve třetí sadě, snažil jsem se hlavně koncentrovat na závěr. Vybavily se mi vzpomínky z Prahy. Když mi Tom před posledním gamem s Almagrem ukazoval, abych byl v klidu a koncentrovaný. Musel jsem pokračovat do cíle a nakonec jsem zahrál skvělý game.

Loni jste před pátým zápasem odešel na pár hodin se domů prospat. Jak to probíhalo letos, byla tam stejná nervozita?Bylo to naprosto stejné. Spal jsem, akorát ne doma, a po druhém setu Tomova zápasu jsem jel do haly. Těžší to bylo loni v Praze proti Almagrovi. On byl favorit, ale chtěli jsme tu mísu moc získat před domácími fanoušky. Tady mi pomohly zkušenosti. Věděl jsem, co si mám z hlavy odblokovat, s čím na kurt jít. Kromě dvou tří gamů, kdy jsem byl trochu nervózní, jsem předváděl skvělý tenis.

Když jste se v roce 2007 vracel do týmu, mluvil jste o trofeji, teď máte dvě....Dlouho jsme pracovali. Ten loňský zážitek, kdy to bylo poprvé, se nedá přebít, ale zopakovat to rok poté je neuvěřitelné. Je to sen.

Budete mít ještě motivaci uskutečnit třeba sen o hattricku?To bych zatím neřešil. To, že tu sedím po tom, co jsem prožil na začátku roku, si chci hlavně hodně užít. A taky se těším na dovolenou, ani si nedovedete představit jak.

Před rokem byli na vašem finále vítězové z roku 1980. Dovedete si představit, jak se tato vaše sestava sejde na nějakém jiném daviscupovém finále třeba za 25 let?Já si to představit umím a strašně rád bych u toho jednou byl. Když si uvědomím, jak moc to znamenalo loni pro nás, tak je jasné, že bych nechyběl.

Reklama

Související témata: