Článek
Právě Čechův výtečný zákrok však uchránil hráče i fanoušky nervózního trápení a rozhodl o konečném úspěchu národního týmu. Pak už se tým zbavil ležérnosti, s níž umožnil slaboučkému soupeři radovat se alespoň z šance, a začal hrát fotbal. A to nejen efektní, ale i velmi efektivní.
Rakušané pod tlakem nevěděli, kam dřív skočit. Z kolotoče před šestnáctkou měli dokonale zamotanou hlavu a bezradná obrana každou chvíli hořela. České skóre tak mohlo narůst mnohem výrazněji, fotbalový bůh však vzal hosty na milost.
S uzavíráním účtu počkejme
Svým výkonem uhranul zejména dvougólový Koller, ve vynikající pohodě se představil i kapitán Nedvěd. Na pravé straně pak jeden ze svých lepších zápasů prožil Poborský, který se staral o pořádný průvan v rakouské defenzívě. Výborný byl i Baroš, který byl v pozadí dvou gólových akcí. Naopak, na rozdíl od zápasu v Nizozemí zůstal ve stínu Šmicer.
Samozřejmě, Rakušané byli v pozici trpaslíků, kteří mohou pouze překvapit. Český tým se však dokázal hladce srovnat s úlohou favorita, od něhož se čeká brankostroj. V porovnání s dalšími středečními výsledky se role zhostil nadmíru dobře a potvrdil cenný bodík z Rotterdamu.
Kvalifikační dvojboj zvládli Brücknerovi svěřenci na výbornou, ale ke konečnému úspěchu ještě chybí několik krůčků. Počkejme tedy s uzavíráním účtu do podzimu, kdy kvalifikace skončí. Do té doby je potřeba udržet aktuální fazónu a naladění a hlavně - nelétat s hlavou v oblacích.
