Článek
Do první stovky nejlepších hráček světového žebříčku vám chybí jen sedm míst. Jaké jsou vaše osobní tenisové ambice, kam až plánujete se posunout?Mým snem je být samozřejmě první na světě. Ale na ono vysněné místo je ještě cesta hodně dlouhá. Potřebuji nabrat mnohem více zkušeností v turnajích i s hráčkami. Takže nevím. Dokud nejste první, tak chcete být lepší a lepší. Budu se ale snažit na turnajích uspět a dojít co nejdál. Nedávám si věkový limit, ani žádné hranice, jestli se letos dostanu do padesátky, dvacítky nebo první desítky. Nechávám tomu volný průběh, kam až to půjde...
Na které turnaje se v nejbližší době chystáte? Pojedu na turnaj do Paříže, pak se chystám na turnaj do Prostějova, kde trénuji. Pak už je Wimbledon, kde mám velkou šanci dostat se do hlavní soutěže. Ono je hned lepší, když se nemusí hrát kvalifikace.
Myslíte, si že trend agresivního, tvrdého a rychlého ženského tenisu bude po vzoru sester Williamsových pokračovat, nebo nastane obrat zpět k "ladným" pohybům?Tenis je určitě daleko rychlejší, a každopádně stále rychlejší bude. Dneska každý k tenisu potřebuje mít silné tělo, hodně chodit do posilovny a hlavně trénovat kondici. Rozhodně si nemyslím, že se bude v budoucnu hrávat takový tenis, jako se hrával dřív. Kam se ale bude tenhle sport vyvíjet, to lze těžko předpokládat.
Jaké místo ve vašem životě tenis zaujímá? Povedou někdy vaše kroky i jinými cestami než po kurtech?To je těžké v mém věku říct. Od tří hraju tenis. Ke sportu jsem byla vedena odmalička a stal se prostě součástí mého života. Je to činnost, která mě každodenně naplňuje a naopak, když tenis nehraju, tak jakoby nevím, co dělat. Nedokážu si nic jiného představit. Tenis je momentálně středem mé činnosti, i škola jde spíš stranou.
Co studujete?Jsem ve druhém ročníku soukromého gymnázia v Brně. Ve škole mám vyřízený individuální studijní plán, což znamená, že jezdím jen na zkoušky. Chci samozřejmě odmaturovat, ale víc mě to táhne k tenisu, v němž bych to chtěla dotáhnout nejdál. Ale nevím, kam mě to jednou může táhnout...
Kdo vás trénuje?Táta mě tenisově vedl do mých desíti. V současnosti mě trénuje David Kotyza.
Obdivujete nějakou hráčku, máte tenisový vzor? Líbí se mi jak hraje Lindsay Davenportová.
Našla byste něco, co vás na tenisovém životě obtěžuje či omezuje? Nemůžu jet v létě kdy chci na dovolenou, v zimě bych zas neměla jezdit lyžovat. Nemám pro sebe moc volného času. Obtěžuje mě neustálé cestování, protože trávím příliš hodin v letadlech, z časových posunů jsem unavená a rozlámaná. Věčně spím někde po hotelích, nemám nikde jakoby ten svůj pořádný domov. Furt se tahám s nějakou taškou. Je to takový kočovný život. Člověk nemá svůj klid a pohodu.
I když jste časově velmi vytížená, najdete si čas na zábavu či přítele? S Tomášem Berdychem chodím přes dva a půl roku, ale vídáme se málo, protože musíme neustále cestovat a tenis je pořád priorita. Ale navzájem se jako dva sportovci chápeme a užíváme si každé společně volné chvíle. Když máme čas, rádi si zajdeme do kina na nějakou komedii.
Baví vás kromě tenisu i jiné sporty?Jsem taková všestranná, zkusila jsem jich docela dost a není asi žádný, který by mě vysloveně nebavil. Ráda si třeba zahraju domácí hokej na rybníku.
A adrenalinové sporty?V žádném případě bych neskočila padákem. (smích)
Když se potřebujete odreagovat, jakou hudbu si pustíte?Líbí se mi takový ten pop, co hrají v rádiích.Nevadí mi ani rock, ale techno nemusím. Jinak na počítači mám poskládanou různorodou hudbu. Od všeho něco. Z českých interpretů často poslouchám Black Milk či Anetu Langerovou.
