Článek
"Po všem, co se letos dělo, tak osmifinále rozhodně beru," řekla Kvitová po prohře v osmifinnále se Švýcarkou Timeou Bacsinszkou 6:2, 0:6 a 3:6. "Myslím, že hrála dobře. Mně to úplně nešlo a podle toho vypadá i výsledek," dodala.
Kvitová si letos vzala kvůli únavě už krátce po začátku sezóny na konci února pauzu a do hry se vrátila až po více než měsíci a půl. Od té doby dokázala vyhrát turnaj v Madridu a na pařížské antuce hrála osmifinále po třech letech.
"Kdo by to čekal, když jsem si brala pauzu"
"Jsem ráda, že jsem tady první dva zápasy vybojovala a ve třetím jsem ukázala, že to může psát," komentovala tři vyhrané zápasy. "Dál už to nestačilo. Pojedu domů, ale zas: kdo by to čekal, když jsem si brala pauzu," podotkla Kvitová.
Ve večerním duelu s Bacsinszkou vyhrála první set, ale svému výkonu to moc nepřičítala. "Nehrála jsem nic zázračného. Ona byla zpočátku nervózní a hra tomu odpovídala. Nemusela jsem nic hrát, protože to dřív zkazila ona," řekla.
Na začátku druhé sady si Kvitová neudržela servis a Švýcarka se zvedla. "Pustila jsem ji do hry a ona toho využila. Potom byla hodně nepříjemná. To jí bohužel vydrželo až do konce. Snažila jsem se, ale bylo to prd platné," konstatovala.
Málo vítězných míčů
Kvitová udělala 41 nevynucených chyb a měla nezvykle málo vítězných míčů. Statistikové jich napočítali devatenáct. "Nezabila jsem toho tolik, jak bych chtěla, ale ona se dobře hýbala a hodně toho vyškrábla. Snažila jsem se, ale skončilo mi to v autu nebo v síti. Asi to nevypadalo nejlíp, ale prostě byla lepší," řekla.
Dle svého zvyku Kvitová nevěděla, že v případě postupu by měla slabší soupeřku, až 93. hráčku světa Belgičanku Alison van Uytvanckovou. "Je to teď jedno. Kdyby nehraje žádnou roli a musela hrát dobře, když je ve čtvrtfinále," uvedla a pokračovala: "Nakonec jsem vlastně ráda, že jsem byla ve čtvrtém kole, protože jsem mohla po prvním nebo po druhém jet domů. Aspoň z téhle stránky to beru pozitivně."
Za týden se navíc ze čtvrtého místa světového žebříčku posune po třech letech znovu na druhé, což je její maximum. "Extra to neřeším, to víte," usmála se. "Číslo před jménem mi nic neříká, i když je hezký. Fakt ani nevím, jak jsem se tam ocitla. Ale je to tam. Teď přijde Wimbledon a bude to o něčem jiném. Uvidíme, jak dlouho tam vydržím," dodala tenistka, kterou v červenci čeká na trávě obhajoba wimbledonského titulu.
