26 turnajů, 77 dvouher. Do letadla se vždycky těším, říká rekordmanka Plíšková

Jaká byla cesta?Nejdřív jsem jela tři hoďky na letiště, pak jsme letěli osm hodin a z Dubaje sedm. Byli jsme na cestě 24 hodin.

Nemáte někdy nutkání spočítat si, kolik vám cestování sebere času?Proletěla jsem, co se dalo. Spočítáno to nemám, ale někdo to počítá, tak uvidíme, kolik z toho vyjde kilometrů. Tipovat radši nebudu. Nejsem dobrá na odhady.

Máte letos na kontě nejvíc zápasů ze všech hráček WTA. Jak jste na tom fyzicky?Cítila jsem se už i líp. Minulý týden mi ale pomohl, protože se mi zápasy povedly. Únava tam bude určitě, ale do víkendu ještě pár dnů zbývá. Tohle je poslední týden, potom už je jenom dovča. Nové síly snad nasbírám.

Létáte všude jen business třídou?Naštěstí jo. Jak je to delší let, tak všude.

Je to pro hráčku ze špičky nezbytnost?Létala jsem letos fakt hodně. Je to pomoc, když si můžete lehnout a vyspat se. Kolikrát se jede rovnou na trénink a za dva dny se může hrát. Kdybych letěla týden dopředu, tak by mi to bylo jedno, ale takhle je to nutné. Beru to jako investici, v letadle je to příjemné.

I když třeba nemůžete usnout?S tím já naštěstí problém nemám. Usnu, kdy chci. Samozřejmě se někdy stane, že úplně mi to nejde, když se letí ráno, tak je to těžké. Ale jsou tam filmy, tak se zabavím. V letadle bývají novinky, které jsou v Česku ještě v kině, tak se na ně podívám. Viděla jsem teď nějakou pohádku, jinak jsem všechno prospala.

Kde je pro vás aklimatizace nejhorší?Když se vracím z Ameriky a pak letím do Asie, tam se srovnávám. Přiletěli jsme v pátek, hrála jsem ve středu a stejně to nebylo ono. Normálně mi to trvá tak dva dny. Uvidíme, jak to bude teď. Jde na mě únava, ale ještě musím na trénink.

Máte na vyrovnání časového posunu nějaké fígle?No, musíte vydržet do devíti do večera, ale já fakt nemám problém usnout.

Vy asi nebudete ten typ, který má z létání panickou hrůzu, že?Spíš se do letadla těším. Odpočinu si tam, většinou tam není internet, takže mě nikdo neshání. Ale když je tam wi-fi, tak se připojím. V letadle si odpočinu. Někdy je blbý, když jsou třeba na přestup čtyři hodiny, ale chodím po obchodech a nějak to uteče.

Už jste někdy prožila na palubě letadla stresovou situaci?Občas bylo někomu blbě, ale nikdy se mi nestalo, že bychom museli třeba nouzově přistát.

Někteří hráči ale snášejí cestování podstatně hůř.Mně to tolik nevadí, ani z toho nejsem tak moc unavená. Ale můj kouč Jirka (Vaněk) to snáší o dost hůř než já. Má pocit, že letadlo nemůže kontrolovat. V autě je pořád nějaká šance, letadlo, když spadne, tak... Co ale vím, tak se bojí spousta tenistů. Tenis je na to nejhorší, cestujete takové dálky... Když se někdo bojí, tak trpí.

Co trenérovi pomůže?Při letu si něco dává. Zkouší, co mají v nabídce. Já ale v letadle nepiju. (směje se)