Hlavní obsah

Bylo mi trapně, že jsem kazila lehké míče, tvrdila Kvitová. A pak začala koncertovat

Praha

Set trvalo Petře Kvitové, než se naladila na správnou notu. Pak už se ale hrálo na 'jednu branku'. Česká jednička v úvodním duelu fedcupového finále v Praze porazila dvojku ruského týmu Anastasii Pavljučenkovovou 2:6, 6:1, 6:1 a podle očekávání poslala domácí tenistky do vedení.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Česká tenistka Petra Kvitová po vítězném míčku ve finále Fed Cupu.

Článek
Fotogalerie

Věřila jste v průběhu první sady, že výsledek ještě zvrátíte?Od začátku se mi dařilo vytvořit tlak. Bohužel jsem vždycky zkazila ten nejjednodušší míč z celé výměny. Dobře jsem returnovala, ale bohužel to nestačilo. Byla jsem moc zaťatá. U některých míčů jsem nebyla nohama, proto jsem je zkazila. Za stavu 2:5 v prvním setu jsem se sice cítila uvolněnější, ale bohužel mi to bylo prd platné.

Jak nastal zlom?Do druhého setu jsem šla s tím, že si potřebuju víc pomoct servisem. Držet ho a počkat si na šanci, která přišla hned v dalším gamu. Šlo to nahoru dolů, ale nakonec jsem ji brejkla. Trochu se propadla, já jsem se zvedla. Ten game mi hodně pomohl.

Říkala jste si, jak důležitý je bod z první dvouhry?To jsem si říkala až ve třetím setu, kdy jsem cítila, že Nasťa do toho víc jde. Cítila jsem se líp psychicky i fyzicky. I když ona trošku škrábala, udržela jsem si pohodu.

Obraty přece umíte, takže jste byla klidná?Cítila jsem se spíš divně. Přišlo skoro 13 tisíc lidí a já kazím ty nejjednodušší míče. Tak jsem si připadala trošku trapně a bylo mi lidí líto. Potřebovala jsem se do toho dostat, párkrát zahrát křížem... Nasťa povolila a trošku se to přehouplo.

Ve Fed Cupu máte moře zkušeností, ale tréma přišla zase...Nervy jsem cítila už při losu, to je takový první náraz. Spánek nebyl úplně nejhorší. Probudila jsem se dřív, než jsem chtěla. Už v půl sedmé. Ještě jsem zabrala, takže pak jsem byla jako praštěná palicí. Cestou do haly jsem cítila stažené břicho i těžké nohy. To se nezlepšilo ani rozehrávkou. Při slavnostním ceremoniálu, když jsem viděla záběry z minulých ročníků, tak to bylo docela zavazující. Snadno se mi na kurt nešlo.

Pomohli diváci?Sehráli svou roli. Bez nich by to bylo o dost těžší.

Dotkly se vás i páteční pařížské události?Až ráno jsem něco zaslechla na snídani. Nebyla jsem na internetu, na sociálních sítích. Až v šatně jsme měli zapnutou televizi, takže ke mně něco sem tam dolehlo. Na druhou stranu jsem se snažila soustředit na zápas. Teď už vím, co se přihodilo. A je dobře, že jsme tu minutu ticha drželi.

Vydržely vám fyzické síly na neděli?Každá z nás má nějaké bolístky. Ale dneska to bylo v normě. V Singapuru (na Turnaji mistryň) to bylo o dost bolavější. Realizační tým udělal super práci. Unavená jsem, hlavně z těch nervů. Pokud mě zítra kapitán nasadí, bude to poslední letošní zápas, nechám tam úplně všechno. Nervozita už větší být nemůže. Pokud budu hrát s Maruškou, ten tlak by měl být menší.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články