Článek
"Žádná velká senzace to naše vítězství v Hamburku zase není. Nevzpomínám si, že bych tu někdy prohrál. Prostě se nám proti nim daří. Stejně jako před týdnem jsme hráli dobře, ale tentokrát jsme stříleli i branky. Pro nás je důležité, že jsme se zase přiblížili našemu cíli, kterým je účast v Poháru UEFA.
První branku jsem dal po naší standardní situaci, kdy mi Ebi Smolarek sklepl míč hlavou na hranici šestnáctky. Měl jsem to krásně na pravačku a trefil jsem skoro šibenici, takže to byl i na pohled hezký gól. Důležitý byl v tom, že jsme v utkání vedli, domácí skóre otočili, ale minutu po jejich druhé brance jsem vyrovnal.
Druhá branka pečetila naše vítězství, protože Florian Kringe nás dostal ranou sedm minut před koncem znovu do vedení. Hamburk kopal v poslední minutě roh. Všichni jeho hráči včetně gólmana byli v naší šestnáctce. Se Smolarkem jsme čekali na její hranici. Naše obrana míč odvrátila, Ebi s ním pelášil dopředu a já kousek vedle něho. Ještě před půlicí čárou mi ho dal do běhu. Byl jsem sám, nejbližší obránce daleko za mnou, takže jsem ho jen dovezl do prázdné branky a při tom už zvedal ruce.
V zápase jsem dostal žlutou kartu proto, že jsem přeskočil reklamní panely a běžel k našim fanouškům. Ale to mi radost nezkazilo. Hlavně že jsme vyhráli. Už jsem zase fit a v pohodě. Co se týká Honzy Kollera, zatím trénuje individuálně, ale od pondělí by s námi mohl jít alespoň do baga. Už se těší na návrat, který přijde asi dřív, než sám doufal."
