Článek
Proti hale v Praze je štrasburská Rhenus Sport aréna poměrně skromná. Jak se v ní cítíte?
Hrát v plné O2 areně, to se nestává moc často. Těžko to s něčím srovnávat. Tam bylo 14 tisíc diváků, sem se jich vejde tak asi šest tisíc. Ale musíme to brát tak, že jsme na území soupeřek, byla to jejich volba.
Petra Kvitová odložila trénink až na čtvrtek, ale vy už jste v zápřahu. Je to tak pro vás lepší?
Přiletěla jsem v neděli večer. Pořád mám posunutý čas, vstávám brzo a večer jsem docela dost unavená. Ale každým dnem se to lepší, snažím se ten posun nějak porazit.
Podle papírových předpokladů jste jasnými favoritkami. Cítíte to stejně?
Na papíře jsme lepší, podle žebříčku máme převahu. Ale hraje se ve Francii, místní fanoušci umí vytvořit neuvěřitelnou atmosféru, dost nepříjemnou. Pamatuju si taky, jak Mladenovicová s Garciaovou hrály v Ostravě. Garciaová předvedla neuvěřitelné dva dny. Mladenovicová to umí taky. Musíme si na ně dát pozor, být na ně připravené. Podle mě je to padesát na padesát.
Jejich kapitánka Amelie Mauresmová říká, že světový žebříček je odrazem síly za 12 měsíců a tady se rozhodne za dva dny.
Jasně. Já si to taky myslím, že to tady není o tom, kdo je na žebříčku lepší. Je to o tom, kdo poslední dva dny tenisu v roce vyprodukuje nejlepší výkon. Už jsme ukázaly všem, že to umíme, ale stojí to hodně sil. Budeme se snažit zahrát nejlepší tenis.
Co je nejdůležitější si vzít z loňského finále?
Zaprvé tu atmosféru a tlak, který na nás v Praze byl. Už víme, jaké to je. Nehraje se ale doma, takže ten tlak bude možná trošku i menší, ale víme, do čeho jdeme. Zkušenosti v tom hrají velkou roli. Francouzky už byly někdy ve finále?
Tato generace ne.
Ono to není sranda, když nastoupíte v sobotu na kurt, tak je to cítit. My jsme to zažily a je dobré mít tu zkušenost.
