Hlavní obsah

Murray je jedničkou díky Lendlově kúře. Nikdy mi nelže, oceňuje Brit

Londýn/Praha

Ve velké čtyřce nejlepších tenistů planety býval Andy Murray většinou až tím čtvrtým. Jenže Roger Federer s Rafaelem Nadalem se sbírají ze zdravotních problémů, Novak Djokovič poslední půlrok bojoval sám se sebou, a tak je devětadvacetiletý Brit už třetím týdnem novou světovou jedničkou. Opravdu je ale tím nejlepším hráčem planety?

Foto: Tony O'brien, Reuters

Ivan Lendl vrátil Andyho Murrayho na vítěznou vlnu.

Článek

„Pokud bych si měl vybrat jednoho tenistu, který by hrál o můj život, byl by to Novak," tvrdí Djokovičův kouč Boris Becker, který vysvětluje Srbovu ztrátu motivace i tím, že kromě Murrayho vlastně neměl žádné pořádné soupeře.

Přes porážku ve finále Turnaje mistrů v Londýně má ale Djokovič bilanci s hráčem, který ho na trůnu vystřídal, vysoce pozitivní - 24:11. Zatímco s Nadalem 26:23 a s Federerem pouze 23:22. O zbylých hráčích top 10 nemá smysl se v tomto směru bavit, např. Tomáš Berdych s Djokovičem prohrává na zápasy dokonce 2:25, zatímco s Murraym je skóre nejlepšího českého tenisty 6:10.

Nová jednička měla ale opravdu brutální závěr sezóny. Od čtvrtfinále US Open, v němž překvapivě prohrál s Japoncem Nišikorim, šel britský hráč nezadržitelně vpřed. Ovládl Peking, Šanghaj, Vídeň, Paříž a nakonec na londýnském Masters sesadil stagnujícího Djokoviče, který naopak od porážky ve finále newyorského grandslamu se Stanem Wawrinkou už žádný turnaj do konce roku nevyhrál.

Lendl dodává Murraymu respekt u soupeřů, říká Šavrda

Časy se mění i v tenise a Murray tak využil svých předností elitního obranáře. Pod vedením kouče Ivana Lendla vycizeloval svou defenzívu do mistrovské podoby. Navíc těží i z faktu, že povrchy na turnajích se převážně zpomalují, což žádné salvy ofenzívního tenisu rozhodně nevyvolává.

S osminásobným grandslamovým vítězem v roli kouče je Murray opět sebevědomější a jistější. „Ivan už přece nebude Murrayho učit, jak hrát bekhend, dodává mu ale ještě větší respekt u ostatních soupeřů," myslí si někdejší daviscupový kapitán Vladislav Šavrda.

I Lendl potvrdil, že svého svěřence nemíní nutit, aby si předělával údery, ale chce ho vést k výhrám a vsugerovat mu myšlení šampióna, kterým ostravský rodák v osmdesátých letech minulého století rozleptával hráče světové špičky.

Z plačícího hráče je borec s vítěznou mentalitou

V dobách své největší slávy proslul Ivan Hrozný jako hráč, který nemá s nikým absolutně slitování a na kurtu prakticky nevyjadřuje žádné emoce. To Murray býval vztekloun, jehož frustrace z porážek občas vyústila i v pláč. Lendl neudělal z Brita stroj, výrazně však přispěl k jeho proměně v borce s vítěznou mentalitou.

Při vší úctě k výkonům české jedničky přestal být už Berdych pro Murrayho obávaným soupeřem. Od vypjatého semifinále Australian Open 2015, které neslušnými výroky na Berdychovu adresu opepřila Britova manželka, vyhrál Murray nad českým sokem 14 setů v řadě, včetně nedávného pařížského tie-breaku, v němž přitom Berdych vedl už 6:1, ale prohrál ho 9:11.

Za Murrayho mentální proměnou je hlavně Lendlova kúra. „Ivan je člověk, který mi nikdy nelže, což je v tenisovém světě unikát," myslí si první hráč žebříčku ATP. Paradoxem jejich vztahu je fakt, že Murray je nejúspěšnější na povrchu, na němž se Lendl marně pokoušel získat grandslamový titul. Ze 14 startů na wimbledonské trávě vydoloval „pouze" dvě finále, zatímco Skot ze tří dosavadních finále dvě proměnil v titul.

McEnroe: Dostaňte se někomu do hlavy a máte vyhráno

Lendlova první spolupráce s Murraym probíhala v letech 2011–14 a dospěla k olympijskému zlatu 2012 i dvěma grandslamům (US Open 2012 a Wimbledon 2013). Když poté vedla britského hrdinu francouzská průkopnice Amelie Mauresmová, Murray za dva a půl roku postoupil do dvou grandslamových finále. Jakmile se Lendl letos v červnu k bývalému svěřenci vrátil, účinek byl okamžitý – druhý wimbledonský titul.

„Pokud se někomu dostanete do hlavy, v jakémkoli smyslu, tak je to výhra," tvrdí Lendlův někdejší oponent John McEnroe. „Andy prostě potřeboval někoho, kdo ho přichystá na největší zápasy," potvrzuje i Lendl. Stačí mu k tomu 20 týdnů ročně, na nichž se s Murraym dohodli, že je budou trávit společně na turnajích.

Lendl také vsugeroval Murraymu, že nemusí být nejpopulárnějším hráčem na světě. „Upřímně: Ivan byl na kurtu vždycky ten největší sobec, pokud stál někdo těsně za sítí, mohli jste se spolehnout, že ho bude chtít trefit do hlavy," říká legendární šéf tenisové akademie Nick Bollettieri. „Bylo mu u pr..le, jestli ho publikum miluje."

Přesně tuto strategii si na kurtu osvojil Murray: „Důležité je jen vítězství." A Lendl si jako kouč už může dovolit ukázat i pohnutí, když jeho svěřenec zvedá nad hlavu jeden pohár za druhým. Ale jen trochu, image tvrďáka je potřeba zachovat. To už ví i Murray.

Reklama