Sen o medaili vzal za své po kilometru. Dvojka bez kormidelníka lehké váhy až pátá

Italská posádka ve složení Serio, di Mare vedla hned od startu, Češi se ale jako hladoví supi hnali za ní. Ještě na kilometru drželi bezpečně druhou pozici, bohužel ale zřejmě trochu přepálili tempo a vytuhli, takže se přes ně dostaly později medailové lodě Ruska i Brazílie.

Na závěrečných 400 metrech se Hájek s Kopáčem chtěli pokusit ještě o nástup, aby se vrátili do hry o cenný kov z této neolympijské disciplíny, po němž tak moc toužili. Jenže už v sobě vůbec nenacházeli sílu a předjela je i posádka USA. Vyčerpaní Češi sotva dopluli o cíle, když Hájek ve finiši takřka zkolaboval.

„Šli jsme na vodu s tím, že si chceme finále mistrovství světa co nejvíc užít. Příprava byla super, vítězka rozjížďka taky a dnes jsme se ještě na kilometru cítili dobře. Pak se ale najednou s námi něco stalo, vůbec nevíme co. Nezvládli jsme mentálně asi tíhu okamžiku a nedokázali pak už vůbec pořádně jet," řekl 37letý Kopáč, jenž se snažil zahnat bolestivé zklamání v objetí partnerky a malé dcerky.

„Děsně nás oba mrzí, jak finále dopadlo. Zvlášť, když se jede takhle blízko našich hranic a přijede se spousta lidí od nás podívat," litoval o jedenáct let mladší Hájek. Když začínal být závod obtížný, zacloumala s námi psychika a neunesli jsme to možná ještě víc hlavou než tělem," připustil Kopáč.

„Bohužel zlomové bylo, jak šly ruská a brazilská loď před nás, my už na ně nedokázali reagovat. Ten konec byl od nás až nedůstojný, bohužel se to ale někdy nepotká v pravé chvíli všechno, jak by bylo potřeba. Kdybychom tady na to neměli, tak jsme určitě rozjížďku před Rusy nevyhráli," připomněl Hájek přímý postup české dvojky bez kormidelníka lehkých vah rovnou do finále šampionátu.

Kopáč s Hájkem se v této posádce sešli až po červnových Primátorkách. „Bylo úžasné, jak jsme se každým týdnem zlepšovali. Jezdili jsme tréninkově s Ondrou Synkem, hodně jsme zrychlovali a zažili parádní dva měsíce, jen ta tečka měla být jiná," smutnil Hájek.

Lehkým vahám bude po olympijském Tokiu odzvoněno. „S tím bohužel nic neuděláme. Když ale člověka veslování baví, a to mně jo, i když teď tak nevypadám, tak si nějakou disciplínu zase zkusí najít," říká Kopáč, který se s parťákem už dříve potkal ve čtyřce bez kormidelníka lehkých vah.

„Říkali o nás tehdy, že nejsme vhodné typy na nepárové veslování a my s tou lodí vyjeli dvě medaile. Škoda jen, že se letos nepovedlo přidat další placku," vykládal Kopáč. „Za tři roky bude mistrovství světa u nás v Račicích, to je motivace pro nás oba," uzavřel Hájek, když posmutněle naložili loď na vlek a začali se domlouvat na odjezdu domů.