Článek
Pytel je bazénovým plavcem, studentem českobudějovického sportovního gymnázia, ale o své snaze pokořit La Manche snil už v roce 2006, kdy byl jako doprovod na lodi Davida Čecha. Ten loni přeplaval úžinu mezi Anglií a Francií dokonce oběma směry. Na oplátku byl Čech na lodi při jeho letošním pokusu. "Je to super pocit," řekl v rozhovoru s ČTK Pytel.
Jeho pokus mu prý znepříjemňovaly až tři metry vysoké vlny v druhé části trasy, s nimiž měla velké problémy i doprovodná loď. "Sice jsem je měl v zádech, takže mě měly hnát, ale jak to na volné vodě moc neumím, tak mě spíš brzdily," popisoval Pytel svůj boj. "Musím říct, že přeplavat La Manche je hodně drsná věc," doplnil.
Na volném moři přišla krize
Ve vodě si prožil fyzickou i psychickou krizi, a to zhruba v polovině trasy. Udělalo se mu špatně od žaludku. "Z občerstvování, z vln. Dokonce něco málo šlo ven," přiznal. Srovnala ho prý obyčejná kola a teplá voda. "Pak jsem se dal dohromady, a když jsem uviděl francouzský břeh, už jsem věděl, že to doplavu. Na volném moři mi to moc nesedělo, to bylo na hlavu," prohlásil.
Na britských ostrovech strávil při tréninku už loni měsíc s Čechem, několikrát byl na soustředění i v Chorvatsku. Celou zimu však plaval hlavně v bazénu. "Když se ve Vltavě oteplila voda na 13 stupňů, tak jsem plaval v řece," vyprávěl Pytel, kterému i proto nebyla při pokusu ve zhruba sedmnáctistupňové vodě zima. "S tím jsem problém neměl," řekl.
Slova díků věnoval právě Čechovi, jehož zásluhou plavbu dotáhl do úspěšného konce. "Hodně mi pomohl. Už loni, jeho rady byly k nezaplacení. Tehdy jsem uviděl na vlastní oči, co mě čeká. Bez něj bych to nedal. Takhle jsem byl vynervovanej už jen trochu," děkoval se smíchem kamarádovi. Sám teď už ví, co kanál La Manche znamená, a tvrdí: "Mohlo to být rychlejší."
Zkusil bych si to ještě jednou
Rozhodně by se chtěl do Anglie ještě někdy vrátit. "Jednu cestu bych ještě chtěl zkusit, dvě ale ne," odmítl, že by napodobil svého kamaráda Čecha. "Ale to je otázka třeba deseti let, teď dostane nejdřív přednost studium," upozornil na své priority.
Po skončení plavby prý ani nestihl oslavu, neboť do cíle dorazil pozdě večer a ještě v posteli se ním všechno houpalo. "Chvíli mi trvalo, než jsem usnul, ale teď už je to dobré, jen mě občas někde bolí," řekl. Spal v kempu, jídlo si přivezl z domova, přesto ho pokus vyšel zhruba na čtvrt milionu. "Aspoň nepřijedu s ostudou," zasmál se.
