Článek
Když jste měl jistotu už po třetím závodě, říkal jste, že by vám nevadilo bojovat až do poslední chvíle, protože byste mohl sledovat nervózní soupeře. Vy byste byl klidný?
Úplně ne, ale mě baví závody, kde je napětí. Pro mě nebyl ani poslední závod jen formalitou. Nechtěl jsem, aby mi pak ostatní mohli vyčítat, že jsem měl nominaci na olympiádu jistou a flákal to, což by pak mohlo někomu pomoci v boji o reprezentaci seniorů nebo do 23 let.
Působíte jako velký kliďas, dovede vás něco na vodě nebo mimo ní spolehlivě vytočit?
Na vodě jsou situace, kdy člověka něco naštve, ale spíš se rozzlobím na sebe, když něco špatně projedu, tak si plácnu do tyčky. A mimo vodu? Lidská ignorance a hloupost.
Pověst člověka nad věcí míval váš kolega Lukáš Pollert. Jste podobné typy?
Možná v tom, že máme vedle vody i jiné zájmy, jinak ne. Patřil mezi ty, kteří jezdili dobře v době, kdy jsem začínal. Líbil se mi způsob jeho jízdy, podle něj jsem se na vodě učil jezdit. Někdo bere své idoly komplexně, já jsem si bral od něj jen to ježdění.
Vy asi nejste z těch, co se potřebují soustředit na závod dlouho předem. Při světových pohárech i mistrovství světa v Praze jste v Tróji pomáhal s počítačovými sítěmi…
Já si hlavně nedovedu představit, co ti, kteří to potřebují, dělají, jak to soustředění vypadá… Na závodění nic speciálního nepotřebuju. Chce to trénovat, pak stačí sednout na startu a jet…
Jak složité je skloubit ježdění s prací? Vedle závodění pracujete s videosystémy…
Dělám zastoupení firmě, která dělá programy pro videoanalýzu. Takže se setkávám s lidmi, co to potřebují, a naplánuji si potom tak, abych stíhal i trénink. Čas si můžu řídit sám.
Dovedete si představit, že takhle budete kombinovat ježdění a práci ještě několik let?
Moc ne. Ale kdybyste se mě zeptal před osmi lety, taky bych si nedovedl představit, že v roce 2008 budu dělat to samé. Nejtěžší je vydržet u toho sportu přes zimu. Když je člověk starší, říká si: „Mám potřebí lézt v takové kose na vodu?“ Ale bez ježdění přes zimu to nejde.
Uživil byste se vodním slalomem, kdybyste neměl vedle závodění i práci?
Je to slepá ulička, na zbytek života si tím ani náhodou nevydělám. Nikdy nevíte, kdy přijde někdo lepší a vyšoupne vás z té pozice – a rázem nemáte nic. To se v běžném životě nestane.
