Rubriky:

Vodní sporty

Slalomář Hradilek na Zélandu zachraňoval parťáka. Bylo to drama, říká

4. června 2010 07:27 - PRAHA

Dva měsíce plné kvalitní přípravy, nádherné přírody, ale i pěkně dramatických okamžiků. Tak vypadala příprava vodního slalomáře Vavřince Hradilka na sezónu, kterou stejně jako loni situoval k protinožcům.

 

René Volfík, ČTK

V Austrálii trénoval v ideálních podmínkách slalomové jízdy, na Novém Zélandu si přípravu zpestřil i trochu jiným ježděním. „Tam to bylo spíš na plastových lodích, jezdili jsme s kamarády v osmi lidech po divokých řekách. Ale ani to není špatný trénink, psychicky ani fyzicky nejde jezdit celý rok jen mezi brankami,“ vysvětluje účastník pekingské olympiády.

Do míst, kam by se jinak nedostali, je dopravil vrtulník. Kochali se panenskou přírodou známou třeba ze série o Pánovi prstenů. „Neuvěřitelný zážitek,“ rozplývá se 23letý Hradilek.

Jenže hned první den přišla značná nepříjemnost. „V jednom nepřehledném místě byl válec. Já jel jako druhý, dával jsem rukou znamení, že tam je nějaký problém, ale jednoho kluka ten válec chytil. Dostal se sám z lodi, ale měl vyhozené rameno a šílenou bolest. Rameno nahodit nešlo,“ popisuje Hradilek drama.

Najít lékaře uprostřed džungle bylo samozřejmě vyloučeno, na mobilu žádný signál, a tak museli kajakáři spěchat pro pomoc. „Kousek jsme ho svezli a našli místo, kde by mohla přistát helikoptéra. Jeden s ním zůstal, dva jsme jeli. A úsek, co trvá podle průvodce tři hodiny, jsme jeli hodinu a půl, než jsme dojeli na jednu farmu. Tak vyčerpaný jsem v životě nebyl,“ přiznává.

Noc v džungli

Jenže už bylo pozdě a vrtulník po setmění vzlétnout nemohl. „Museli přečkat noc v džungli, navzájem jsme o sobě nevěděli. Mohli se začít někam přesouvat, nám se také mohlo něco stát, jeli jsme ještě těžší úsek řeky,“ popisuje Hradilek.

Nebezpečná fauna v džungli nocující dvojici neohrožovala. „V Austrálii žijí snad všechna jedovatá zvířata, kamaráda Slovince tam kousl pavouk a byl týden mimo, ale na Novém Zélandu byly jen mušky,“ říká Hradilek. Na podobné události navíc byli připraveni. „Měli jsme všichni s sebou vybavení, abychom tři dny přežili. Jídlo, suché prádlo a první pomoc,“ říká.

Druhý den v pět ráno už vrtulník pro irského kajakáře vyrazil a dopravil ho do nemocnice. „Bylo to drama, ale díkybohu s dobrým koncem,“ oddechl si Hradilek. Ve své výpravě i bez zraněného kamaráda pokračovali. „Dali jsme si den pauzu a jeli dál. Ale člověk to má v hlavě, volili jsme už lehčí řeky,“ přiznává současná česká kajakářská jednička.

Výprava po novozélandských řekách ho okouzlila i posílila. „Cítil jsem, že za ten týden jsem se o vodě naučil o moc víc než za deset let ve slalomu,“ tvrdí. Proto za rok na opačný kout zeměkoule vyrazí znovu. I se zraněným parťákem. „Nedávno jsem s ním telefonoval, už lehce pádloval a říkal, že za rok jede zase s námi,“ směje se Hradilek.

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Vodní sporty

Filtr článků - Vodní sporty