Rubriky:

Vodní sporty

Kajakář Hradilek: Slovince požene kotel, za mnou přijede brácha

4. září 2010 08:51 - PRAHA

Srpnový bronz z mistrovství Evropy ve slovenském Čunovu pasuje kajakáře Vavřince Hradilka na jednu z největších českých nadějí na světovém šampionátu, který příští týden uvítá slovinský Tacen. Jenže poslední příprava se 23letému vodnímu slalomáři značně zkomplikovala, když se mu vrátily bolesti zad.

 

René Volfík, ČTK

V jakém rozpoložení jste vyrazil do Tacenu?

Už dva týdny mě zlobí záda, nic příjemného. Měl jsem s tím potíže už před mistrovstvím Evropy do 23 let, byl jsem týden na kapačkách, měl jsem takový blok u krku. Vrátilo se mi to pak v Bratislavě, nemohl jsem trénovat...

Takže i bronzové mistrovství Evropy jste absolvoval s bolestí?

To ne, ale pak jsem tam zůstával a testoval novou loď a v pondělí po závodě mě to zase chytlo. Asi z toho vypětí, sezóna je náročná, ani počasí tomu neprospělo, když teplota lítala nahoru, dolů... Zdravotní problémy má dost závodníků.

Když mluvíte o náročnosti, nedoplácíte teď na zimní dvouměsíční ježdění v Austrálii a na Novém Zélandu?

To ne, nebýt toho zranění, tak by to bylo úplně skvělé. Po Světových pohárech jsem si odpočinul, do Austrálie určitě pojedu znova, i když nám příští rok přibudou Světové poháry.

Byla pro vás evropská medaile plusem i v tom smyslu, že vám nikdo nemůže vytýkat, že jste se v zimě na rozdíl od ostatních reprezentantů připravoval v Austrálii?

To ne, takhle to nefunguje. Všichni chápou můj styl, nikdo by mi klacky pod nohy neházel. Spolupráce se svazem je občas obtížná, ale vycházejí mi vstříc. I kdybych tu medaili nevyjel, nebyl by s tím problém.

V neděli už jste vyhrál mistrovství republiky na Lipně, zlepšil se tedy stav vašich zad?

Chtěl jsem závodit, byl to pro mě test, protože jsem nevěděl, jestli se to zlepší. Dopadlo to dobře, ale musím pořád každý den cvičit. Zajel jsem tam čisté jízdy, tak snad forma vydrží.

Máte kanál v Tacenu rád?

Já ho skoro neznám. Rušil jsem tam soustředění, když se přesunul termín mistrovství Evropy, takže jsem tam odjel jen jeden Světový pohár. Hodně se tam mění hladina, bude záležet, jakou nám postaví trať. Každopádně cílem je finále.

V Čunovu vás porazili jen dva Slovinci, doma budou asi ještě silnější...

Kauzer je velkým favoritem, bude strašně těžké ho porazit. To je zase výzva pro nás, budu rád, když ho potrápím. Neporazitelný určitě není, protože tlak na něj bude obrovský.

Zvlášť v atmosféře, kterou mu umějí slovinští fanoušci vytvořit...

On má fanclub, který s ním jezdí všude. Na tu atmosféru se těším. I do španělského Seu za ním celý den jel autobus fanoušků a udělali mu obrovský kotel, který ho požene i tady. Trochu mě mrzí, že nic takového asi nezažiju, ale za mnou zase teď přijede brácha a pár dalších lidí...

Dodal vám bronz z mistrovství Evropy sebedůvěru?

Byl jsem za něj hrozně rád, jen mě mrzelo, když jsem až na vyhlášení zjistil, že jsem třetí a ne druhý (Slovinci Megličovi zpětně odebrali dvouvteřinovou penalizaci – pozn. red.). Škoda té chyby, byla velká šance i vyhrát, ale druhý den jsem si uvědomil, jaký je i bronz je úspěch.

Po závodě jste ale říkal, že vás to tolik nemrzí, protože oba Slovinci jsou vašimi kamarády. Přátelství tedy nejde stranou, ani když se bojuje o medaile?

V okruhu těch světových závodníků vycházím se všemi. Rád je poznávám blíž, není to tak, že bych někomu nepřál, i když samozřejmě mám kamarády, kterým to přeju víc. Po závodě pokecám s každým, není tam žádná nesmyslná rivalita...

I si třeba navzájem poradíte, jak kterou pasáž projet?

Já jsem takový, že se klidně před startem zeptám, zrovna v Čunovu jsme s Kauzerovým tátou řešili, jak to bude nejlepší projíždět. Ale při jízdě stejně máme každý svůj styl...

Michal Osoba, Právo

Zrušit


Časová osa: Vodní sporty

Filtr článků - Vodní sporty