Hlavní obsah

Veslař Synek naučil svaly i hlavu vítězit

Martin KézrPrávo

Ve Světovém poháru nebyl Ondřej Synek už dva roky poražen. Obhajobu triumfu mezi skifaři v Luzernu nějak zvlášť neslavil, nejsou s ní spojeny ani žádné prémie od Mezinárodní veslařské federace. Dobře ví, že úspěšnost sezóny určí teprve první zářijový víkend na MS.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Skifař Ondřej Synek

Článek

„Všichni ode mě na Bledu čekají medaili a nejlépe rovnou zase zlatou, ale těžko něco slibovat. Nemůžu chtít nic jiného než ty nejpřednější příčky, i když nejdůležitější bude na šampionátu vyjet olympiádu,“ tvrdí úřadující šampión.

Nechytit kraba

Nemělo by pro něj být problémem vejít se mezi jedenáct skifařů, kteří se přímo z mistrovství světa kvalifikují na londýnskou regatu. „Stačí ale jeden špatný zásek, chytíte kraba a může být po nadějích. Nechci však nic zlého přivolávat. Když se nestane nic nepředvídatelného, měl by se postup do Londýna povést,“ podotkl.

Šňůru Synkových vítězných závodů od jara 2010 přerušila jen letos v květnu exhibice ve Philadelphii, kde však musel jet na vypůjčené lodi. „Veslování je hodně o bolesti a dřině, ale s pocitem, že budu v cíli první, i když třeba nejdu úplně na krev, se závodí moc dobře. Poslední dobou si to opravdu užívám, i když na vodě nikdy není nic předem dané,“ uvažuje český veslař s přáním, aby zlaté časy vydržely co nejdéle.

„Soupeři vědí, že jsem na ně dobře připravený. Dokážu to napálit celé dva kilometry, od startu až do cíle. Když vydržím trénovat jako doteď, vede mě to správným směrem,“ míní Synek, jenž se naučil veslování už tolik neřešit a v tom spolu s tvrdou přípravou našel cestu k úspěchu. „Nechci ale tvrdit, že ostatní jsou bez šance. Tu má každý, mně se teď prostě daří nechávat je za sebou a necítím se ani tak unaveně, jak vypadají oni,“ míní skifař.

„Není to jen o Ondrových svalech, ale i o jeho hlavě. Naučil tělo vyhrávat, a teď z toho těží. V okamžiku, kdy má vesla nad vodou a chystá se na další záběr, si umí i odpočinout. Hezky se na skifu vozí a zbytečně se nedře, prostě nádhera,“ říká Synkův trenér Milan Doleček, jenž po návratu z Luzernu doporučil svému svěřenci pár dnů bez vody.

„Veslovat sice do konce týdne nebudu, ale čeká mě klasická příprava na kole, půjdu běhat a normálně i do posilovny. Pak odjíždím na čtrnáct dní trénovat do Livigna,“ prozrazuje Synek.

Maso s kopcem rýže

Na italském horském jezeře ležícím 1880 metrů nad mořem může veslovat bez omezení každý den. „Budu tam mít klid, už loni se takový model tréninku osvědčil,“ říká přesvědčeně.

Těší se i na steaky, které jsou specialitou místní restaurace. „Určitě na večeři zajdu.“ Experti na sportovní výživu by z něj neměli radost, ale urostlý veslař říká, že si potřebuje dát půl kila masa a kopec rýže, aby měl kde brát sílu. „Po návratu z Itálie se chystám už trénovat jen doma v Račicích. Pak budu muset ve Slovinsku předvést, co ve mně je,“ uzavírá Synek.

Reklama