Článek
Knapková byla jedním ze čtyř olympijských vítězů v Londýně, ale její příběh byl umocněn skutečností, že hrozilo její odstoupení kvůli vážnému zranění, natrženým mezižeberním svalům. Přesto nakonec na kanálu v Eton Dorney vyhrála rozdílem třídy.
Ocenění uděluje Český olympijský výbor (ČOV) vždy na svém plenárním zasedání. Cena nese jméno průkopníka společenských norem, pedagoga, spisovatele a hlavně zakladatele ČOV Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského, který se narodil před 152 lety.
Myslela, že ocení Špotákovou
"Je to velká čest a největší ocenění v mém životě. Zařadila jsem se po bok Kvitové, Neumannové, Šebrleho, Doktora a dalších," jmenovala Knapková některé své předchůdce. Byla i trochu překvapená, protože očekávala, že cenu by mohla dostat dvojnásobná olympijská vítězka v hodu oštěpem Barbora Špotáková. "Vyhrává všechno," pousmála se Knapková.
Více než deset kilo vážící cenu nakonec do rukou nevzala. "Varovali mě. Ale uzvedla bych ji, jsem zvyklá zvedat tuny v posilovně," usmívala se veslařka. "Ten stoleček se ale začal kývat, tak jsem to tam nechtěla pobourat," dodala v žertu.
Už trénuje naplno
Po olympiádě nesměla Knapková dva měsíce sportovat, aby se úplně doléčilo její zranění mezižeberních svalů. Nyní je už v pořádku. "Musím to zaklepat, trénuji naplno," ujistila. "Ale je jasné, že jsem po olympiádě měla delší volno, takže nejsem zatím v takové formě jako loni," řekla.
První dva týdny tréninku veslovala na sluníčku, v druhé polovině soustředění se počasí zhoršilo. "Ale veslovat se dalo. Oproti tomu, co bylo tady, jsem měli výhodu," prohlásila. Když se vrátila, neváhala při tréninku obléct teplé prádlo a čepici. "Při Jizerské padesátce jsem nebyla tak nabalená, smáli se mi," uvedla Knapková.
Zlatá olympijská medaile pro ni nyní představuje hnací motor. "Zařadila jsem se do elity a ostatní čekají, že bych to měla zopakovat a udržet se tam. Je to také trochu tlak, abych nezklamala a neudělala si ostudu. Takže se snažím o to víc trénovat," prohlásila. "Ale návrat po olympijském humbuku byl těžký," přiznala. Už má ale za sebou úspěšné mistrovské závody na dlouhých tratích, nyní ji čekají kontrolní starty v Račicích a pak ME.
Na olympijské zlato stále myslí, navíc plakát z Londýna v nadživotní velikosti visí i v loděnici Slavie Praha, kde trénuje. "Takže to mám furt na očích," usmála se.
Zlato další sponzory nepřitáhlo
Její životní úspěch ale neměl kýžený finanční efekt. Nepřibyl jí žádný nový sponzor, nezískala žádné výhodné smlouvy. "Asi žádný sportovec nedělá sport kvůli penězům, ale na druhou stranu bylo by hezké, kdyby přišlo ocenění za tu dřinu," pokrčila rameny veslařka.
Už se tím ale nechce zabývat. "V tom našem malém sportu je to tak, že když skončíme, musíme začít od nuly a hledat si práci. Ale teď je pro mě důležitější, abych se soustředila spíš na trénink," dodala.
