Končit se má včas, řekli si Volf a Štěpánek. Teď sní o medailové rozlučce

Moc nechybělo a nerozluční parťáci zamkli loď i pádla do kumbálu už na podzim. Tak je štvalo vystoupení na hrách v Londýně, kde se těsně nevešli mezi finálovou šestku. „To jsem chvilku váhal, jestli pokračovat, měl jsem tendenci skončit,“ přiznává háček Volf.

Jeho spolužák z lavice na základní škole a pozdější zadák v lodi Štěpánek se tak musel přimluvit. „Už před olympiádou jsem chtěl, abychom ještě letos jezdili, když bude v Praze světový šampionát. Tak jsem Járu trochu lámal,“ připouští.

Touha zazávodit si o světové medaile v domácím prostředí je logická. Když se šampionát konal v Praze naposledy před sedmi lety, právě Volfíci, jak je dvojice přezdívána, na něm vybojovali zlaté medaile.

„A já jsem jim řekl, že prostě skončit nemůžou a doma jet musejí,“ s úsměvem hlásí bývalý úspěšný deblkanoista a nyní šéf blížícího se světového šampionátu Jiří Rohan.

Důvody rozhodnutí o konci kariéry jsou zřejmé: věk, opotřebování, jiné priority. „Oběma nám letos bude 34 let, cítíme na sobě, že to není sranda. Mladí do toho jdou s obrovským elánem, za čtyři roky v Riu by nás už převálcovali,“ je přesvědčený Volf.

„Když nám bylo osmnáct, byl vodní slalom smyslem našeho života, o nic jiného jsme se nestarali. Teď máme povinností víc,“ vysvětluje Volf, který se v sobotu oženil.

Otec dvou dětí Štěpánek se nebojí, že by parádní česká slalomářská kategorie po jejich odchodu skomírala. „Je lepší skončit včas, než něco natahovat. Máme kvalitní nástupce. S dvojicemi Karlovský–Jáně a Kašpar–Šindler trénujeme ve skupině a šlapou nám na paty, takže víme, že žádná velká díra za námi nebude,“ ujišťuje zadák posádky.

A další nadějné slalomáře si třeba vychovají sami. Právě k trenérství budou oba po konci kariéry směřovat. „Ještě to není potvrzené, ale snad bychom mohli působit v Dukle Brandýs,“ říká Volf, který trenéřinu na FTVS vystudoval.

„Bylo by příjemné tomu sportu zase vrátit to, co nám dal. Když tu ta možnost přestupu z vody rovnou na břeh je, rádi bychom ji využili,“ přiznává Štěpánek.

Myšlenky na sportovní důchod ale zatím ještě odsouvají plány na poslední sezónu. Jako úřadující mistři Evropy nemusejí bojovat o místo v reprezentaci, a už tak můžou spřádat plány na zářiový světová šampionát.

„Ideální rozlučka? Samozřejmě s medailí jakéhokoliv lesku. Špička se vyrovnává, rozhodují detaily. Ale pro nás zase bude hrát znalost prostředí,“ věří v úspěšné završení kanoistické kariéry Štěpánek.