Hlavní obsah

Knapková před obhajobou zlata: Rodiče šokovalo, jak jsem zhubla. Nemoc mě stála pět kilo

Na veslařské mistrovství světa do korejského Čchungdžu odletěla 32letá česká skifařka Mirka Knapková v unikátní pozici úřadující olympijské vítězky a světové i evropské šampiónky.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Skifaři Mirka Knapková a Ondřej Synek před odletem na mistrovství světa v korejském Čchungdžu.

Článek

Soupeřky už musí štvát, že po zlatu z MS před dvěma lety na Bledu jste vyhrála i olympiádu v Londýně a letošní ME v Seville. Nebude to v Koreji hon na Knapkovou?

Soupeřky určitě zbrojí, ale já se také snažila nachystat co nejlépe. Možná tady ode mě všichni čekají zase zlato, ale budu ráda za jakoukoli medaili. Nemyslím, že ji bude úplně jednoduché získat i vzhledem k tomu, že jsem během závěrečné přípravy stihla i omarodit.

Co vám bylo?

Nějaká viróza, možná spojená i s úpalem, jak byla ta děsná vedra a já v nich každý den dřela na vodě a veslovala až do úplného fyzického vyčerpání. Týden jsem pak nemohla na vodu, nemoc mě stála pět kilo, které jsem shodila.

Dokázala jste už nabrat váhu zpátky?

Jen pomalu to doháním. Když se za mnou přijeli podívat rodiče, tak je šokovalo, že jsem děsně hubená a říkali, ať se někdy taky pořádně najím. Raději jsem se přestala vážit.

Cítíte se hodně zesláblá?

Lepší se to. Potřebovala jsem ale právě v závěru přípravy natrénovat sílu. Když naopak člověk zeslábne, tak se to může projevit nejvíc při startu a finiši. Ale snad už mě žádné další potíže nepotkají. Před sezónou jsme se s trenérem dohodli, že letos budu mít dva vrcholy, Evropu a svět. V Seville se mi to povedlo, tak snad nějak zvládnu i ten druhý.

Svůj skif jste musela naložit už koncem června do kontejneru, který směřoval lodní cestou do Asie. Jaký byl trénink na Vltavě na náhradní lodi?

Musela jsem to nějak zvládnout. Poslala jsem do Koreje zlatou olympijskou loď, na té se mi jezdí velmi dobře i proto, že mám všechno správně nastavené. Plně mi vyhovuje a jen doufám, že se s ní během transportu nic nestalo.

Dá se ještě za ten týden, než začnete v Koreji závodit, něco dohnat?

V dějišti šampionátu se spíš vždycky už jen ladí forma, ale ta síla by trošku dohnat ještě šla. Nechám to radši na trenérovi Kacovském. Před cestou na letiště jsem se ho ptala, co tam zkusíme, a on mi řekl, ať jsem v klidu, že jsem na tom dobře. To bylo povzbudivé.

Jakou máte osobní zkušenost s aklimatizací v asijských podmínkách?

Vím, že při cestě na východ mívám trochu problém s časovým posunem, a co jsem slyšela, tak ostatní výpravy tam právě kvůli prostoru na aklimatizace odjely o dost dřív. Pro mě je nakonec možná dobře, že tam strávím méně dní v tom horku. Asii zrovna nemiluju, vadí mi tam hlavně vysoká vlhkost vzduchu. Špatně se dýchá.

Zkoušela jste už doma nějak měnit režim, abyste snadněji přivykla korejskému času?

Abych si srovnala biorytmy, tak jsem tréninky směřovala výhradně do odpoledních hodin, kdy se má i v Koreji závodit. Je to právě kvůli sedmi hodinám posunu, aby lidi v Evropě mohli ráno hezky v klidu vstát a dívat se na televizní přenosy.

Reklama