Článek
Utkáním s Rakouskem vám vypršel pětizápasový trest a znovu se začalo hovořit o možnosti vašeho návratu do reprezentace. Vy byste pozvánku přijal?
V této době o reprezentaci nepřemýšlím, protože na prvním místě pro mne je záchrana West Hamu v Premier League.
Takže spíše ne?
To jsem neřekl. Spíš přemýšlím o tom, jaký by mělo nyní smysl, abych se vracel. Mužstvo funguje perfektně, takže není důvod do něj sahat. Navíc v Anglii končí sezóna už 11. května a kvalifikace s Moldavskem se hraje přesně o měsíc později. Sice bych trénoval, ale chyběla by mi zápasová vyhranost. Sezóna je navíc velmi namáhavá zejména psychicky. Loni to bylo jiné, hráli jsme o evropské poháry. Kdybych teď do mužstva přišel, mohl bych tomu víc uškodit než pomoci. Mluvil jsem o tom třeba s Luďkem Mikloškem, který mi řekl, že to musím zvážit sám, protože by můj návrat skutečně nemusel dobře dopadnout a to bych nechtěl. Skončit v reprezentaci jako rebel se mi ale také nechce. Něco jsem v ní zažil a myslím si, že jsem odehrál i spoustu dobrých zápasů.
Baroš a Šmicer na tom budou s dlouhou pauzou stejně...
Jenže ti jsou v tomhle mužstvu zajetí a nemají nálepku průšvihářů, kvůli nimž se nepostoupilo z baráže. Je mi jasné, jak ostře bych byl sledovaný, ale toho se nebojím.
Vám to asi pořád leží v žaludku, ale při utkání v Bruselu jste se nechal zbytečně vyloučit, nebo ne?
Ano, ale v odvetě pořád byla šance vyhrát a postoupit. Vyloučeni v ní byli Nedvěd a Baroš a z nich nikdo lumpy nedělal. Hodilo se to na mne.
Určitě jste si nepomohl ani kritikou vedení svazu. Nebylo to podle vás zbytečné?
Dnes bych volil jiná slova. Rozhodně se ale omlouvat nehodlám. Pokud vím, nikdo to ani nechce. Jestli bych o tom měl s někým mluvit, pak s předsedou svazu Obstem.
Co byste tedy bral jako řešení ze strany trenéra Brücknera?
Možná by v tuhle chvíli bylo lepší, kdyby mě trenér nechal tam, kde jsem a bral mě jako rezervu, kdyby bylo potřeba zaskočit. Rozhodně jemu ani nikomu z kluků nic zlého nepřeji. Výsledky národního mužstva sleduji a moc mu fandím.
Pořád jste ale jasně neřekl, jestli reprezentovat chcete nebo už nemáte o dres národního mužstva zájem!
Reprezentace se nezříkám, ale ani se do ní necpu. Nezáleží to totiž jen na mně. Především trenér by měl jasně říct, že mě chce, obhájí si to a bude za mnou stát. Pak přijedu kdykoli a udělám všechno pro společný úspěch. Nebo by měl říct, že s Řepkou už v reprezentaci nepočítá a pak bude také všechno jasné.
Vy o tom spolu nemluvíte?
Dá se říct, že jsme skoro v pravidelném telefonickém styku, ale zatím mi to neřekl jasně. Když mě podrží, já kritiku těch, co jsou proti mému návratu, ustojím. V případě, že bych měl přijet, pak musí být za minulostí udělaná čára. Těm, kteří byli vyloučení v pražské odvetě s Belgií to také nikdo nepředhazuje.
Vypadá to, jako by vás měl Brückner poprosit, abyste reprezentoval...
To je nesmysl! Vím, že názor na můj návrat je rozdílný i v mužstvu. Někteří hráči chtějí, abych se vrátil, jiní jsou proti. Ti to ale nahlas neřekli. Nemělo by smysl, abych přijel a v mužstvu kvůli tomu byl rozpor. Asi bych tam nebyl moc platný. Proto musí trenér říct jasné ano či ne.
Možná čeká, že se změníte...
A jak? Se sklopenou hlavou chodit nebudu a nebudu se na potkání omlouvat. K tomu nemám důvod a ani to není můj styl. Jsem takový, jaký jsem. Říkám, co si myslím, nemám rád pochlebování ani pomlouvání za zády nebo alibismus. Snesu tvrdou kritiku, ale musí být pravdivá. O názoru na to či ono můžeme diskutovat, ale z očí do očí, pak to má smysl.
Na jaře jste neměl vážnější problémy s kartami, takže jste se přeci jenom změnil?
Neřekl bych změnil. Spíš o věcech víc přemýšlím, dávám si pozor na trávníku i mimo něj. Volím slova. Na hřišti jsem byl a zůstávám tvrďasem, ale bez záludností. To jsem nikdy nedělal. Ránu dám, ale umím ji i přijmout. A když jsem na place, dělám maximum pro úspěch svého mužstva. Takový jsem byl vždycky, ale nejsem žádný grázl.
Vy se opravdu teď víc díváte na sebe?
Musím dělat to, co je pro mne dobré. Roky nezastavím, je mi devětadvacet a těžko už mohu čekat nějakou super nabídku. Kdyby přeci přišla a kluby se dohodly, nebránil bych se, ale v to už moc nevěřím. Ve West Hamu jsem však spokojený a chci mu pomoci k záchraně. Neutíkám z bitev, i když se nevyvíjejí dobře. Neutekl jsem ani z Fiorentiny. Ta mě prodala, aby si pomohla finančně.
Připouštíte, že by West Ham mohl sestoupit?
Samozřejmě i tahle varianta existuje. Život by ale šel dál, hrál bych o soutěž níž a bojoval o postup zpátky. Nic víc a nic míň. My ale pořád žijeme, zatím to máme půl na půl. Bodová ztráta je minimální. Teď nás čeká Aston Villa a pak Bolton. To budou klíčové zápasy. Budeme se prát do poslední chvíle a věřím v dobrý konec sezóny.
