Článek
Do velkého vzpomínání se trenér před odletem do Ruska nepouštěl. „Táta mluví relativně nerad o tom, jak závodil, soustředí se na trenérskou práci,“ vypráví Filip Dvořák. „Ale určitě ho to hodně štve. Medaili ztratil o kousek a byla to pro něj jedinečná šance, protože o čtyři roky později se olympiáda bojkotovala,“ připomíná osud her v Los Angeles.
Přejí si víc než ruskou vodku
Úspěšná česká deblkanoe letos brala medaili na všech dílech Světového poháru i mistrovství Evropy. Ambice na stupně vítězů by tak těžko skrývala. „Bylo by dobré si z Moskvy přivézt něco jiného než ruskou vodku,“ usmívá se Dvořák. „Když nám finálová jízda sedne, můžeme jet takřka se všemi,“ přitakává Radoň.
Při evropském šampionátu je na kilometru zdolali jen Maďaři a Rusové. „Teď přibudou další asi čtyři lodě, které si brousí zuby na medaili jako my, hlavně Kanaďané,“ tuší Dvořák.
Při závěrečném soustředění v Nymburce se oba deblkanoisté vydali ze všech sil. „Poslední trénink jsme ani nedojeli, Filda se cítil hodně unavenej. Ale já to zas nepovažuju za nějakou hroznou krizi, to k tréninku patří,“ říká Radoň.
