Hlavní obsah

Rio přeju mladším kamarádům. Ale musejí si ho zasloužit, říká slalomář Ježek

Praha

Loni se nevešel do české reprezentace, zdálo se, že kariéra Stanislava Ježka směřuje ke konci. Letos se ale 38letý vodní slalomář vrátil nejen do reprezentace, ale o víkendu v Troji dokonce na nejvyšší stupínek závodu Světového poháru, který sám pomáhal organizovat.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Stanislav Ježek ve finále Světového poháru ve vodním slalomu v Troji.

Článek

Kolik energie sebere víkend se závody, které připravujete a pak i vyhrajete?

Docela mě to vyčerpá, to je pravda. Není to jen víkend, práce je i týden předtím a v pondělí musím zase jít dobalovat věci. A v úterý už jsem vyrazil do Polska na další svěťák.

Pro Česko byl závod v Troji nejúspěšnější v historii. Jaké jste zaznamenal ohlasy?

Všichni, s nimiž jsem mluvil, gratulovali, že je neuvěřitelné, jak to vyšlo. Otázka je, jak si to přebírají v hlavě, jestli si neříkají, že je divné, jak to doma máme najeté… Ale takhle je to na všech závodech, že je někdo domácí, a buď tu výhodu využije, nebo ne. Tady v Troji jsme svěťáky párkrát měli a také se to pokaždé nepovedlo.

Když jste loni neprošel do reprezentace, věřil jste, že se na nejvyšší stupeň vrátíte?

Na nejvyšší jsem úplně nemyslel, ale loni v Troji jsem jel měřenou předjízdu a zajel asi třetí čas, tak jsem tušil, že se s těmi závodníky tak nějak držím na stejné úrovni.

Co podle vás způsobilo rozdíl mezi loňskou a letošní sezónou? Zimní soustředění v Austrálii, které jste si letos opět dopřál?

Příprava v Austrálii je minimálně příjemná, člověk toho najezdí víc než tady v Čechách v zimě, ale není to dostačující podmínka. Je třeba mít na jaře v nominaci trochu štěstí. Já vyhrál na procentuální odstupy, stačilo málo a zase bych si tým nevyjel.

Vrátí se vám díky úspěchům aspoň část financí vložených do Austrálie?

Tady za vítězství není žádná finanční odměna. Vyhrál jsem švýcarské hodinky Wenger, tak možná když je prodám, nějaké peníze z toho budou, protože hodinky nenosím. Ale to je výjimka na Světovém poháru, jinak jde spíš o prestiž. Na finanční odměnu by člověk musel vyhrát celou sérii, a to je přece jen těžší oříšek než jeden závod.

Za rok přijde olympiáda v Riu, myslíte na ni pod vlivem úspěchů čím dál víc?

Myslím, že nad tím přemýšlí mnohem víc všichni kolem, než já sám. Jak jsem říkal několikrát, doufám, že do Ria pojede někdo z mých mladších kamarádů, aby si tu olympiádu užili, já ten sportovní svátek zažil dvakrát, tak bych to přál někomu mladšímu. Ale musejí si to zasloužit.

Ale neříkejte, že by vás další olympiáda nelákala.

Závod jako závod, jen je tam větší humbuk a divadlo, lidi tu akci víc vnímají. A pro nás je samozřejmě důležité se dobře prezentovat před veřejností, která náš sport tolik nesleduje.

Takže už počítáte, jestli si Austrálii budete moct dovolit i příští zimu?

Už šetřím od jara. (úsměv) Ale já to nespojuju s olympiádou. Mně se hrozně líbí, jak je tam teplo, baví mě tam jezdit, beru to jako odpočinkový tréninkový kemp. Odpočinkový v tom duchu, že si člověk oddechne od každodenních povinností v Čechách a může se plně věnovat té své zábavě. Zní to divně, ale je to tak.

Reklama

Související témata: