Článek
Jak jste vstřebával, že jste podruhé za sebou ve Světovém poháru nestál na stupních?
Jak by, dostal jsem naprášeno, co jsem mohl dělat…
Štvalo vás víc páté místo, nebo odstup více než třinácti sekund na vítězného Novozélanďana Mahého Drysdala?
Nejvíc mě štve, že jsem myslel, že předtím mohla být na vině i únava, tak jsem si teď před závody odpočinul a dostal ještě víc než na předchozím svěťáku ve Varese… Tam jsem byl aspoň tři čtvrtě závodu v kontaktu s ostatními, tady bylo od startu všechno špatně. Ani jsem si nečuchnul, byl jsem o tři třídy jinde.
Během závodu jste se postupně propadal, docházely síly, nebo jste nedokázal reagovat na nástupy soupeřů?
Mám problém, že mi to vůbec nejede. Soupeři nejedou rychleji, rozdíl mezi Litevcem a Novozélanďanem je stejný jako vloni, ale já od začátku vyjedu a jedu o hodně pomaleji. Nevím, čím to je. Dříve jsem stíhal nástupy soupeřů nebo sám nastupoval. Teď nejsem schopný ničeho. Mám problémy se dostat do finále, což mě stojí hodně sil, dřív jsem si semifinále kontroloval, pošetřil síly a pak to prodal ve finále.
Zkoušíte i různá nastavení lodi, nebo je problém jen ve vaší výkonnosti?
To je o mně, už od jara se to se mnou veze. Našeho druhého nejlepšího skifaře Plocka jsem vloni porazil na dvou kilometrech o šestnáct sekund, letos o dvě. A přesně ten rozdíl mi nadělil Drysdale, takže něco je špatně. A v lodi to není, ta je stejná jako vloni…
Takže chyba nastala už v zimní přípravě?
Asi se nepovedla, něco bylo špatně. Nemám v tempu takovou sílu, abych mohl dělat, co chci.
I soupeři jako Drysdale se vyptávají, v čem je problém?
My se moc nepotkali a víceméně nebavili. Ptal se mě, co je, ale co mu mám říct… (úsměv) On si odjede semifinále v pohodě, já jedu na štětku a nemůžu mluvit, tak je to těžké.
Do světového šampionátu zbývá ještě sedm týdnů, věříte, že forma ještě může dorazit?
U veslování je sedm týdnů hrozně krátká doba, spíš je to o sedmi měsících. Co veslař nenatrénuje v zimě, na jaře nedožene. Když se mi to hodně povede, jsem schopný bojovat o medaili, i když tady ještě chyběl Kubánec. Spíš budu rád, když se dostanu na olympiádu, kam postupuje prvních devět, a jestli budu pokračovat jako teď, bude to docela boj. Nechci říkat, že to vzdávám, ale nebude to jednoduché s tím, co teď předvádím.
Kde se pokusíte formu pro šampionát vyladit?
Teď jedu na dva týdny do Livigna, kde něco zkusím natrénovat, pak budu v Praze a Račicích.
| Očima Mirky Knapkové, olympijské vítězky |
|---|
| „Znám to i ze své pozice, že člověk si několik let drží výkonnost a okolí očekává, že se bude držet na prvním místě, což je občas nadlidským výkonem. Není to příjemné, psychicky to nikomu nepřidá, když se vám nedaří a soupeři, které jste předtím předjížděl, jsou najednou před vámi. Ale musí to překonat, teď to může být nějak a za měsíc se to třeba změní. Nebavili jsme se o tom, ale fyzicky na to má, někdy stačí změnit drobnost v technice a zase to jede.“ |
