Navlékání do plavek je záludné. Ale už to jde rychleji, říká Závadová a varuje před černou čepicí

Naštěstí je voda v bazénu celkem studená. Ale sluníčko je vyčerpávající, po tréninku se hned jdeme schovat. Víc řešíme pitný režim, máme iontové nápoje. A snažíme se nenosit černou plaveckou čepici. Měla jsem ji při mistrovství republiky, stačilo pět minut a byla úplně horká.

Tak nabitý program jsem měla schválně, brala jsem to jako trénink. Naše skupina ráno přišla, odplavali jsme pětikilometrový trénink a šli závodit. Myslím, že se to celkem povedlo, ale zvládla jsem to fyzicky jen tak tak, den po mistrovství už jsem lehla a nemohla nic dělat.

Byla jsem tam před dvěma lety na univerziádě a měli bychom spát na stejném sídlišti. Byl tam problém se světlem, noci nebyly tak tmavé, jak jsme zvyklí, žádné žaluzie… Tak buď už tam nějaké budou, nebo si dekami uděláme tmu. Vždycky si nějak poradíme. (úsměv)

Poplavu 200 a 400 metrů polohově a ještě dvoustovku motýlek. Na té kratší polohovce bych chtěla semifinále a na čtvrtce zabojovat o finále. A ráda bych si zlepšila rekordy…

Snažím se to střídat, ale na vytrvalost plaveme kraul nebo znak, třeba prsa zase plaveme v jiném rytmu. Ale to se mi na polohovce líbí, že to není takové fádní a střídá se to.

Vyvíjí se, až jsem sama překvapená. Dřív mi šel znak, teď je to trochu horší, zase jsem za poslední dva roky zesílila, tak se měnila technika motýlku i prsou. Ale jsme na dobré cestě.

Díky sponzoringu si budu moct dovolit nové plavky na každou disciplínu. Ono se to nezdá, ale ty závodní plavky se rychle oplavou, tak jsem ráda.

Kdysi u těch gumových to trvalo i tři čtvrtě hodiny, zvlášť když byl člověk ve vedrech zpocený. U těch látkových to poprvé trvá 5 až 10 minut, ale pak už tři minuty v klidu.