Hlavní obsah

Je to tam! jásal Micka po dlouhém čekání na rekord

Pavel Novotný (Londýn)Sport.cz

Oči mu jen svítily a na cestě k novinářům ani nevypadal, že právě odplaval třicet bazénů v hodně ostrém tempu. Janu Mickovi se na evropském šampionátu v Londýně povedlo v úterní rozplavbě závodu na 1500 metrů poprvé v kariéře prolomit hranici patnácti minut a čas 14:58,62 znamenal posunutí osobního rekordu o tři a půl sekundy. „Kurva, je to tam!" radoval se Micka v novinářské mixzóně.

Foto: Profimedia.cz

Hranice patnácti minut padla. Vylepší český plavec Jan Micka ve středečním finále na 1500 metrů znovu svůj osobní rekord?

Článek

Jan Micka po osobním rekordu na 1500 metrů volný způsob

Jak dlouho jste čekal na tento moment?

Snad dva tři roky. A teď... úplně na pohodu! Ani jsem se nezadejchal. Jsem fakt nesmírně rád. A je to pro mě i paní trenérku (Jaroslavu Passerovou) dobrá zpráva i vzhledem k Riu. Doufám, že se mi bude plavat líp a líp.

Co uslyšíte od trenérky?

Věřím, že mě pochválí, bude brečet a dá mi pusu. (smích)

Proti rozplavbě závodu na 400 metrů vypadáte po patnáctistovce hodně uvolněně...

Mě to vždycky hrozně bolelo, ale dneska se mně plavalo úplně lehce. Přitom když jsem se byl ráno rozplavat, tak jsem se cítil hrozně zatuhlej. Jak jsem měl v pondělí nohy z kamene, tak jsem měl kamenné ruce. Ale když jsem skočil do vody, viděl jsem, že se klukama jedu na pohodu. Přede mnou byl Ital Detti (vítěz pondělního závodu na 400 m - pozn. red.), toho jsem se snažil držet. A přitom jsem věděl, že ještě můžu zrychlit.

Měl jste v plánu jít takhle rychle už rozplavbu?

Vždycky chci jít na hranici osobáku. Někdy to nevyjde, ale dneska jsem věděl, že Detti půjde pod patnáct, protože má osobák 14:46. Chtěl jsem se ho udržet a být s ním v kontaktu až do cíle. A to se povedlo. Já jsem na hranici patnácti minut myslel strašně dlouho, strašně mě to svazovalo. Až tady jsem si řekl: Kašli na to, pusť to z hlavy. Vzal jsem si sluchátka, knížku a četl jsem si. Čtu teď knížku o japonsko-americké válce Poslední kamikadze, snažím se tak vypustit myšlenky na závod. Jsem rád, že to vyšlo.

Na olympiádě v Londýně jste jako sedmnáctiletý plaval ve stejném bazénu 1500 metrů čas 15:29,34. Je něco, co jste v uplynulých čtyřech letech výrazně změnil, abyste zrychlil?

To tehdy ale nebyl můj osobák, ten rozdíl je asi 25 sekund. Myslím si, že mám trošku lepší techniku. Asi k tomu ale nemám moc co říct. Jsem šťastnej a tečka.

Svůj stávající osobní rekord jste pokořil o téměř čtyři sekundy. Cítíte ještě rezervu před středečním finále?

Já doufám, že jo. Byl to dopolední závod, atmosféra byla uvolněná. Zítra to bude úplně něco jiného a věřím, že ještě zlepším čas alespoň o vteřinku. To by bylo pěkný.

Poplavete finále jako kamikadze?

Ve finále se už taktizovat nebude, od začátku se do toho musí jít a buď to vyjde, nebo nevyjde. Ale aby to neznělo namyšleně... Splněno na těchto závodech už mám, když to hloupě řeknu. Byl jsem nahlášený desátý, účast ve finále je posun o dvě místa a mám osobák. Takže pohodička.

Jak se budete koncentrovat na zítřek?

Nevím, co budu dělat zítra, ale vím, co budu dělat dneska. Půjdu si lehnout, na všechno se vykašlu a budu odpočívat. Maximálně se ještě půjdu vyplavat, dám si masáž, pokecám s rodiči, kteří bydlí se mnou na hotelu. Půjdu s nimi někam na chviličku se projít, jen kolem bazénu, abych si vyčistil hlavu.

Reklama