Hlavní obsah

Kanoista Dostál si přál pod stromeček sestřičku. S kapry už se nekoupe

Praha

Kanoista Josef Dostál, stříbrný v singlkajaku a bronzový na čtyřkajaku z olympijského Ria, obsadil v anketě Sportovec roku 2016 druhé místo za vítězným judistou Lukášem Krpálkem. „Jestli si letos někdo zasloužil vyhrát, pak určitě Lukáš,“ pravil upřímně. Sám byl s druhou příčkou velmi spokojený. Na tu první by chtěl vykročit v singlkajaku, kterému se hodlá věnovat v novém roce víc. A pár hodin před Štědrým večer vyjádřil chlapík s figurou medvěda neobvyklé přání...

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

Josef Dostál během vyhlášení ankety Sportovec roku 2016.

Článek

Co byste si přál večer pod stromeček?

To se mi letos nesplní (úsměv)... Mám malého bráchu. Přál bych si ještě ségru. To je tak trochu mířeno na tátu (smích).

Máme Štědrý den, jaké máte nejoblíbenější vánoční cukroví?

Perníčky! Ale ty od mámy, protože nikdo je tak dobré neumí.

Na Štědrý den si dopřejí něco dobrého, přes rok opomíjeného, i sportovci. Co si dáte vy?

Sním všechno, co doma najdu.

Takže žádné postění se s vidinou zlatého prasátka?

Kdepak! Já bych nevydržel. Musím jíst každé dvě hodiny, jinak jsem protivnej. Když mě takhle někdy zastihnete, tak je to právě kvůli tomu, že mám hlad... Ale na Štědrý den to přeci jenom trochu flákám, abych měl ten správný hlad večer. To pak nesmí chybět rybí polévka, bramborový salát a smažený kapr, toho sním také hodně. A pak už to do sebe cpu páté přes deváté. A k tomu džusíky a sladké nápoje.

Není vám někdy špatně, když toho sníte tolik?

Vždycky! Takhle to je ale každé Vánoce (smích).

Říkal jste, že kapra sníte hodně, ale vy jste přeci pstruhový...

To jsem, pstruha mám nejraději. Ale kapr k Vánocům patří a u nás je tradicí, že ho koupíme živého a dáme do vany. To se pstruhama nejde, ti by tam za chvilku chcípli, potřebují tekoucí vodu. A já bych se s nimi nemohl koupat.

Copak vy se koupete s kapry?

Teď už ne, ale když jsem byl menší, tak ano. Mamka slyšela nějaké zvuky z koupelny, nevěděla, co se tam děje. Koukla dovnitř a já se v té studené vodě koupal a mazlil s kaprama.

Nevadilo vám, že je pak zabili a snědli jste je?

Vůbec ne, tak to neberu. Když jsme chodili s dědou a bratrancem na ryby, tak jsme se hádali, kdo rybu zabije, kdo bude mít tu čest, vzít ji život, abychom ji pak mohli připravit a sníst.

Zpívají se u vás koledy?

Samozřejmě. Vánoce slavíme s nejbližšími na několikrát a vždycky se zpívají koledy. I moje přítelkyně, která nerada zpívá, se přídá.

Kde strávíte Vánoce a poslední dny roku?

Po Štědrém dnu jedeme s rodinou do Val di Fiemme lyžovat. Budeme zase po několika letech takhle spolu. Moc se těším, až se budeme ohazovat sněhem a blbnout.

Vzpomenete si na nějaký hodně divoký Silvestr?

Já nevím, jestli je to vhodné říkat, ale... Před pár lety jsem se v Harrachově vsadil s kamarádem a já tu sázku prohrál. Musel jsem pak uběhnout asi kilometr přes Harrachov nahatý. Kamarád byl solidární a běžel se mnou, dokonce se přidal i třetí. Zvládli jsme to.

Kdy začnete s tréninkem?

Hned po Novém roce. Ale já už jsem trénoval před svátky. Byli jsme na soustředění v Livignu, tam jsem běhal na běžkách. Ještě před čtvrtečním vyhlášením Sportovce roku jsem měl dvoufázový trénink. Jsme s trenérem Karlem Leštinou spolu pořád, takže jsme si od sebe potřebovali trochu odpočinout.

Poté vánoční konzumaci musíte při shazování kilogramů trpět...

Při tréninku jde váha sama dolů. My totiž máme s trenérem takovou medvědí teorii. V zimě přibírám a ukládám tuk, takže na jaře je z čeho brát, energetické zásoby se pak hodí.

Medvědi ale zimu prospí...

Zkoušel jsem to, ale víc jak patnáct hodin v kuse spát nevydržím.

Platí, co jste řekl po olympiádě, že se teď věnujete výhradně singlkajaku?

Chci se mu věnovat opravdu hodně, ale když se naskytne vhodná příležitost skočit do nějaké zajímavé posádky, tak toho určitě využiju. Vůbec jsem neřekl, že bych už v nadcházející sezóně jezdil jen singl, nevyhýbám se ani deblu či čtyřkajaku. Vše se rozhodne podle situace a formy. Může se také stát, že na to nebudu mít, a žádná posádka mě chtít nebude. Teď je moc brzy, říkat, co bude.

Se čtyřkajakem jste vybojoval titul mistra světa, dvě olympijské medaile. Máte ještě motivaci?

Řeknu to takhle. Se čtyřkajakem jsme už dosáhli prakticky všeho. Několik medailí ze šampionátů, včetně zlata, dokonce máme i světový rekord. Jediné, co nám chybí, je olympijské zlato. Bylo by dobré směrovat všechno k tomu, aby se do Tokia 2020 dal dohromady čtyřkajak, který ho vybojuje. U toho bych pak chtěl být, pokud to bude možné. Medailí ze čtyřkajaku si moc vážím. V žádném případě to neznamená, že bych si vybíral, s kým pojedu a s kým ne. Jde mi o tu perspektivu jet pro zlato. To mě zajímá.

Motivací v singlkajaku máte víc?

Přesně tak. Je pravda, že i na něm jsem získal titul mistra světa, ale singl je o větší prestiži. V singlech zná olympijské vítěze každý. Doudám, že mě trenér připraví tak, abych vyhrál v Tokiu singl, letos mě připravil jen na stříbro. Medailisty ze čtyřkajaku už ne, tím ale nemyslím nic špatného, nebo že bych ho nějak snižoval.

Jak velká bude podle vás změna, jestli se pojede na olympiádě pětistovka nebo kilometr?

Velká hlavně u čtyřkajaku, protože složení posádek na obě tratě bude jiné.

Reklama

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Nejnovější články

NačítámNačíst další články