Článek
Takzvaní "žabáci", vodní záchranáři, kteří jsou obvykle k dispozici až při samotných závodech, mají nejvyšší pohotovost. Do peřejí jede čtyřicátník Arun Saywan z Indie. Prý kdysi jezdil na raftu na Ganze. "Tak jsme mu půjčili v domnění, že to asi umí, kevlarový kajak a on na něm chtěl skočit do vody z kamenů na břehu," kroutil nevěřícně hlavou jeden z trenérů Milan Bílý.
Ind tudíž okamžitě přesedl do plastového staršího kajaku. A když vjel do peřejí? Už u páté branky se po rovné jízdě obrátil. Český trenér Jiří Prskavec se na břehu neubránil lehkému úsměvu, ale za chvíli měl hlavu v dlaních. To on je za "vodáky" z rozvojových zemí zodpovědný.
Takzvaný development program zahájil v roce 2003 na MS v Augsbrugu, ICF totiž k udržení vodního slalomu na olympijských hrách potřebovala větší počet svých členských zemí. Mezinárodní federace tudíž účast více než třicítky "exotů" na MS v Troji zaplatila. Prskavec musel najmout další české trenéry, kteří za starost o nováčky však nedostanou takřka nic.
Jde to ztuha
"Are you ready for this game?" křičí z břehu jeden z trenérů Jiří Kolář a hecuje tak kajakáře před jízdou v peřejích. "Yes!" ozve se hromadně z vody. "U toho Korejce jsme až po třech dnech zjistili, že nerozumí anglicky. Do té doby všechno odkýval," chechtal se Bílý a ukazoval na Kima Mjong Sog. "A těm z Hongkongu vůbec není rozumět," zmínil mimo jiné i Kina Waj Čchan.
Mezi nadšenými závodníky jsou mimi jiné borci z Jihoafrické republiky, Madagaskaru, Ekvádoru, Thajska, Singapuru, či dokonce Keni. Všichni mají podepsané lodě, většina z nich má v ruce půjčená plastová pádla, s jakými vodáci-amatéři brázdí o víkendech horní tok Vltavy.
Na vodě mezi začátečníky jezdí na lodi kajakář Pavel Kubričan a v angličtině se nováčkům snaží poradit, jak se udržet v lodi hlavou vzhůru. "Jde to ztuha, ale někteří to asi sjedou," věřil Bílý. To se ale uvidí až ve čtvrtek, kdy mnozí z nich vjedou poprvé do skutečných peřejí. I takové bude mistrovství světa ve vodním slalomu v Praze.
