Hlavní obsah

Do finále nepomohly ani manželky hráčů v hledišti

TURÍN

Zatímco se na ledě odehrával semifinálový souboj českých a švédský hokejistů o místenku pro finále turínského olympijského turnaje, v hledišti haly Palasport Olimpico měli převahu fanoušci českého týmu.

Článek

Už dvě hodiny před utkáním byla restaurace Hockeyland v těsném sousedství haly zcela zaplněná příznivci v bílých dresech. Kam jen oči zamířily, narážely na "falešné" Jágry, Hašky, Straky a Langy. Ti měli v podobě jmen na replikách reprezentačních dresů svěřenců trenéra Hadamczika jasnou převahu.

Tou dobou se jen ojediněle trousili ulicemi osamocení jedinci zahalení do českých vlajek. Hustý déšť je zahnal do restaurací a kaváren v přilehlých ulicích. Půl hodiny před zápasem se však u kontrolních rentgenů při vstupu do haly tvořily dlouhé fronty. "Češi jedeme" nebo "My ten turnaj stejně vyhrajem a stejně vyhrajem" znělo halou při posledních vteřinách rozbruslení obou týmů.

To už se hlediště slušně zaplnilo. Návštěva ze souboje českého týmu s Kanadou sice překonána nebyla, ale i tak to na tribunách pěkně vřelo. S napětím vše sledovaly i manželky či přítelkyně českých hokejistů, které podle domluvy dorazily do Turína po postupu do semifinále.

Jen pár řad od ledu tak seděla kupříkladu choť brankáře Hniličky Radka či obránce Tomáše Kaberleho Ilona. Nechyběla samozřejmě Petra Faltýnová, přítelkyně Martina Ručinského i mnoho dalších členů rodin českých reprezentantů.

Nakonec se radovali žlutomodří

Ostatně přítomnost hráčům blízkých osob si pochvaloval už před utkáním trenér Alois Hadamczik. "Jsem přesvědčen, že bylo správné, aby přijeli. Olympiáda je mimořádná událost, není nutné nechat dítě či manželku doma. Myslím, že takovým zápasem jako je semifinále olympijského turnaje, žije celá rodina. Navíc jde rozhodně o psychický přínos pro samotné hráče."

Všichni dohromady s napětím sledovali brzy inkasovaný gól, společně jásali z trefy Filipa Kuby. Tajil se jim dech při nebezpečných střelách Axelssona či Sundina, ruce jim vylétly ke stropu po střelách Čajánka či Hejduka, aby s nimi záhy místo triumfálních gest zakrývaly zklamané tváře, protože k vytouženým gólům v tu chvíli scházelo pár centimetrů...

V druhé části se však fandové ve žlutomodré kombinaci dostali na koně. Jejich hlasivky jednoznačně přehlušily nevěřící a posmutnělé Čechy. Jen po dvou slepených gólech Hemského a Prospala jejich vítězné chorály na chvíli znejistěly, v poslední části už se ale znovu rozezněly naplno.

Reklama

Související témata: