Článek
"Ze začátku jsem byla zklamaná. To je jasné. Hlavně, když všechny soupeřky dojely. Ale postupně si uvědomuji, že být čtvrtá na první olympiádě je bezva. Jsem moc ráda i za takový výsledek," líčila hodinu po sobotním závodě osmnáctiletá česká reprezentantka.
Do závodu nastoupila v silnější druhé polovině startovního pole po úpravě ledu. Jela ve dvojici s Kanaďankou Klassenovou. Sáblíková začala pomaleji a ztrácela i na tou dobou vedoucí Němku Anschützovou-Thomasovou. "Prohrávala jsem podle plánu, nic jiného se očekávat nedalo. Postupně jsem stahovala. Vše se vyvíjelo tak jak mělo," komentovala taktiku.
Zlepšila juniorský světový rekord
V závěrečných kolech na čtyři sta metrů dlouhém oválu haly Lingotto neustále stupňovala tempo a málem kanadskou sokyni porazila. "Škoda, že jsem nezačala zvyšovat frekvenci o chvilku dříve. Možná jsem tu medaili mohla mít. Kdyby byl závod o dvě stě metrů delší mohla jsem být před ní," říkala.
Když protnula fotobuňku na cílové rovince, triumfálně zvedla pěst. Objímala se s trenérem a zdravila tribuny, na kterých bylo mnoho českých fanoušků. Záplava českých vlajek byla po nizozemském a kanadském zastoupení nejsilnější. "Čas byl zlepšením osobního i světového juniorského rekordu, což dokumentuje, že jsem jela naplno."
S napětím pak sledovala poslední dvojici, ve které nastoupila Němka Pechsteinová a Kanaďanka Hughesová. "Když měly půlku závodu za sebou, začala jsem tušit, že můj čas na medaili stačit nebude. Viděla jsem, že chvíli jede vpředu jedna, pak druhá. Bylo mi jasné, že je to bude navzájem motivovat a já budu čtvrtá," přiznala. Když si pak znovu ověřila časový rozdíl, který ji dělil od medaile, byla na rozpacích. "Ta ztráta převedená na dráhu dělá tři metry," posteskla si.
Namísto medaile dostala růži
Bezprostředně po dojetí závodu zamávala tribunám. Pak sešla do šatny. "Musela jsem se jít uklidnit. Trenér mě potom poslal, abych divákům ještě poděkovala. Cestou zpátky jsem potkala německé trenéry. Blahopřály mi ke čtvrtému místu. To už jsem se neudržela a začala brečet," přiznala Sáblíková.
V ruce žmoulala bílou růži. "Dostala jsem ji od českých fanoušků. Říkali mi, abych nebyla smutná, že to byl super závod a růži mám místo medaile. Přitom jsem ani nevěděla, o koho jde," usmála se česká reprezentantka. Ta v týdnu před závodem nemohla naplno trénovat kvůli problémům se stehenním svalem. "Když jsem přežila bez úhony start a projela ze zatáčky celou rovinu, byla jsem si jistá, že noha vydrží," říkala Sáblíková.
Závěrečný ceremoniál si i tak vychutnala. "Chtěla jsem tam stát já, ale kanadská hymna se mi líbí a hlavně mezi třemi byla Claudia Pechsteinová, která je pro mě vzorem. Co dokázala ve svých čtyřiatřiceti letech je neuvěřitelné."
Ženy - 5000 m: 1. Hughesová (Kan.) 6:59,07, 2. Pechsteinová (Něm.) 7:00,08, 3. Klassenová (Kan.) 7:00,57, 4. Sáblíková (ČR) 7:01,38 - juniorský světový rekord, 5. Anschützová-Thomsová (Něm.) 7:02,82, 6. Grovesová (Kan.) 7:03,95, 7. Raneyová (USA) 7:04,91, 8. Haugliová (Nor.) 7:06,08, 9. Groenewoldová 7:11,32, 10. Kleibeukerová (obě Niz.) 7:12,18.
