Článek
"Předpokládáme, že obsadíme prvá až pátá místa ve třech desítkách disciplín," nechal se slyšet ministr sportu Vitalij Mutko. Konkrétnější být nechtěl. Ale deník Izvestija již dříve zveřejnil "tajný plán", podle něhož má "sborná" získat 27 až 31 pódiových umístění.
Tři zlaté, dvě stříbrné a tři bronzové mají přivézt biatlonisté, dvě až tři zlaté plus dvě stříbrné a dvě bronzové běžci na lyžích, jednu až dvě zlaté, stříbro a bronz rychlobruslaři, jednu až dvě zlaté krasobruslaři. Zbytek mají zajistit další sporty.
Hokejová sborná má sice v "plánu" vyznačeno umístění od 1. do 3. místa, ale co se čeká, řekla naplno v listu Vedomosti někdejší "zlatá" rychlobruslařka z Turína Světlana Žurovová: "Jestli naši (hokejisté) nevyhrají, mnozí si pomyslí, k čemu ta olympiáda vlastně byla?"
Vancouverské přenosy míní navzdory časovému posunu sledovat 70 procent Rusů. O významu, jaký se sportovním úspěchům v zemi stále přikládá, svědčí, že se s olympijskou výpravou telemostem spojil i premiér Vladimir Putin. Hovořil hlavně o přípravách na další zimní olympiádu, která se v roce 2014 uskuteční v jihoruském letovisku Soči. Nynější hry jsou proto brány i jako "generálka" na příští olympiádu, která se má stát mezinárodním triumfem Putinovy éry.
Cíl: vyhrát celkové hodnocení
Úkol na Soči se zdá jasný: vyhrát celkové hodnocení. K tomu má Vancouver vytvořit předpoklady. Za reálné však například Žuravová považuje osm zlatých medailí jako z Turína před čtyřmi lety. Zde Rusové skončili v medailovém pořadí zemí čtvrtí, za Němci (11 zlatých), USA a Rakouskem (po devíti prvenstvích).
Podle šéfa ruského olympijského výboru má být výsledek z Vancouveru lepší než v Turínu. "Padesátka členů našeho týmu je schopna soutěžit o medaile," prohlásil Leonid Tjagačov.
Podle komentátorů je těžké překonat mentalitu sovětských dob, kdy se však "medailové plány" mohly opírat o solidnější základnu. Poté výsledky mnohdy zůstaly za očekáváním, "zlým snem" byla hlavně letní olympiáda v Aténách před šesti lety. Před ní Tjagačov sliboval 38 zlatých medailí, nakonec jich bylo 27.
Hlavní naděje na medailovou žeň Rusko nyní spojuje s biatlonem, běhy na lyžích, krasobruslením a hokejem, na které také připadá i lví díl financí. Na přípravu olympioniků stát v posledních čtyřech letech podle ministerstva sportu vynaložil 1,8 miliardy rublů (více než 1,1 miliardy korun), nepočítaje příspěvek sponzorů, jejichž podíl sahá ke 40 procentům všech nákladů.
Podle výpočtu expertů tak jedna medaile biatlonistů z Vancouveru vyjde stát v přepočtu na zhruba 11 miliónů korun, běžců na lyžích 9,3 miliónu, 17 miliónů u krasobruslařů a 6,6 miliónu u hokejistů; v potaz však odborníci brali dotace jen za loňský rok. Ani takový příliv peněz však podle hospodářského listu Vedomosti medaile nezaručuje.
Povzbudit sportovce mají i slíbené odměny: ruští olympionici dostanou za dvě zlata milion dolarů (asi 19 miliónů korun), za jedno pak desetinu, tedy 100.000 dolarů (1,9 miliónu korun) a luxusní vůz. Jaký, to se zatím neví. Ale před čtyřmi lety úspěšní sportovci dostávali terénní auto Toyota Land Cruiser, sportovkyně Lexus a po Pekingu si odváželi BMW X5 a X3.
Někdy ke zlatu může pomoci i náhoda. Alexandr Golubejev v roce 1994 v Lillehammeru překvapivě získal zlato na půlkilometrové rychlobruslařské trati; podle Žuravové prý proto, že vůbec nerozuměl anglickému hlášení o klopýtnutí hlavního favorita Dana Jansena, které "rozhodilo" i ostatní závodníky.
