Článek
Jak se vám líbily skoky na téměř domácím můstku v polských Tatrách?
Cítil jsem zlepšení už před Zakopaným, odskočil jsem si zatrénovat do Wisly, zkusil jsme nové lyže, jsou jinačí, fantastické, sedly mi a úplně se změnili mé pocity.
V čem jsou nové elany zvláštní?
Chovají se jinak. Nechávám si vždy dělat živé lyže, tyhle jsou mírnější, ale taky dost živé. Laikům se to těžko vysvětluje, ale na původních pracovala špička, teď tlačí celá lyže.
Čím to je?
Firmy pracují, nespí. Je to ale výrobní tajemství, může to být jiným dřevem. Ve Wisle byli i Slovinci, dalo se porovnávat. Jsou jiné ve vzduchu i na nájezdu, Byl jsem hned rychlejší.
Takže už máte jasně vybrané lyže pro hry, nebo ještě budete testovat?
Není už čas zkoušet.
Podle výsledků zvolna jdete nahoru, naposledy jste byl desátý. Nemáte to spočítané tak, aby na hrách vyšly stupně?
To by bylo pěkné, ale naplánovat formu u skokana nejde. Víc ukážou další závody. Ale líp už jsem skákal dřív, jenže měl jsem smůlu na podmínky, v Japonsku před Zakopaným byly tragický.
Co děláte, aby se ten relativně malý kousek od ještě lepších pozic povedlo dotáhnout?
Vypouštím víkendové lety v Oberstdorfu. Dělám na kondici. Už nebude moc času, tak se snažím ještě něco dohnat. Zase si zajedu na můstek do Wisly. A v neděli na další závod do Klingenthalu s Vasjou (slovinským trenérem Bajcem).
Neříkal jste si, že lety přece jen zkusíte, i když je nemáte rád?
Myslel jsem, že pojedu do Kulmu, tam je nejmenší mamut, ale Turné bylo douhé a lety hned navazovaly. Já si spíš potřeboval odpočinout. A tyhle lety už do koncepce vůbec nesedly, vynechává je spousta borců. Ale ještě si snad někdy zalítám.
Zkusil vám Vasja naordinovat něco nového na fyzičku, nebo je to pro vás trošku nuda?
V posilovně klasika: činka na zádech a dřepy. V hale překážky, dynamika. Cviky se ale obměnují.
Kdo vám dělá společnost?
Trénuju sám, jen s panem Mikeskou.
Zkušený frenštátský trenér je ale generačně jinde než vy. Nechybí vám kolegové z týmu?
Za poslední dva roky, co se chystám sám, jsem si zvykl. Hecování s klukama chybí, ale na závodech to doženeme. A s panem Mikeskou si rozumím, našli jsme v pohodě společnou řeč. Čteme noviny, koukáme na zpravodajství, tak je pořád o čem pokecat.
Vasja vás tedy burcuje jen na dálku. Je to s blížícím se vrcholem zimy znát víc?
Nepodléhám atmosféře. S Vasjou jsem denně v kontaktu, ale před hrami nás čekají ještě dva světáky: po Klingenthalu ještě Willingen.
Při velkých akcích čeští skokani vždy vyrazili někam za netradičním odreagováním. Jak to bude ve Vancouveru?
Ještě nevím, moc jsem se o to nezajímal, jedu navíc o pět dnů později než kluci, kteří letí olympijským speciálem. Já tam dorazím s Vasjou později až po obou svěťácích. Jet tam osm devět dnů před kvalifikací je pro mě hloupost. Mě stačí na aklimatizaci tři dni.
Takže se nebudete ani shánět po prostředcích na spaní, které lékaři povezou?
Do Japonska to bývá horší. Když je to na západ, nemám s tím problém. Je to asi tak, jako když vyjdete ráno z baru. Pak se stačí pořádně vyspat.
Co kromě tréninku doma ještě stíháte?
Teď jsem sám, Lucka odletěla do Anglie. Vyšlo to tak blbě, že když jsem teď dlouho doma, tak nejsme spolu. A tak chodím ven s pejsky, máme tři. Vedu sám domácnost, ale nejsem bordelář, takže to tu nechám asi tak, jak to manželka opustila.
