Hlavní obsah

Bank: Znervóznily mě hlášky, že jsem černý kůň slalomu

Šestatřicet setin sekundy dělilo Ondřeje Banka po prvním kole olympijského slalomu od bronzové medaile. Devětadvacetiletý závodník se ale ve druhé jízdě nevyvaroval několika chyb a musel se spokojit s jedenáctým místem, jímž vyrovnal své nejlepší umístění ve Světovém poháru. "Hlavně napište, že jsem spokojený," usmíval se po závodě.

Článek

Šesté místo po prvním kole nahrávalo senzaci. Proč nebyla druhá jízda jako první?

Nedokázal jsem se oprostit od atmosféry nahoře. Chtěl jsem se jízdou bavit, ale udělal jsem pár malých chyb. Nebyla špatná, ale ve spodní pasáži neměla takový rytmus. Nedokážu to v důležitých momentech tak pustit. Snad se to ještě stačím naučit.

Tak malý odstup myšlenky na medaili nepřinesl?

Musím říct, že v kombinaci jsem na medaili myslel. Dneska jsem chtěl být po prvním kole do deseti. Před druhou jízdou jsem věděl, že jsou za mnou vlčáci, kteří po nepovedené první jízdě pojedou vabank. Tři čtyři lidi přede mnou jsou srovnaní v setinách.

Co vás znervóznilo?

Třeba když za mnou přišel před startem Zurbriggen a prohlásil, že jsem jeho černý kůň. Říkal jsem mu, ať si to nechá... Nevím, jestli mě chtěl znervóznit záměrně, asi ne... Favorité ale cítí respekt, pokud se mezi ně natlačí závodník s vyšším číslem. Je předpoklad, že když na horší trati zvládl kolo rychle, tak bude ve druhém ještě rychlejší. Olympiáda je ale jiný závod, vyhrávají ti, kteří mají silnou hlavu. S myšlenkami na medaili musíte zajet dvě super jízdy. Já jsem zajel jednu super a jednu dobrou. A je z toho jedenácté místo, což je taky super. Hlavně napište, že jsem spokojený (smích). Pořád mi někdo nadává, že hodnotím dobré výsledky negativně. Mně ale chyby leží v hlavě.

Na hrách jste vybojoval sedmé místo v kombinaci a jedenácté ve slalomu. Hodnocení tedy bude pozitivní, ne?

Rozhodně jsme neudělali ostudu a doufám, že nás to nakopne a příští rok se zase budeme tlačit dopředu a něco se povede. Musím přiznat, že jsem si to mohl užít víc. Docela jsem to všechno prožíval, ani nevím proč. Prostě jsem cítil šanci a ta mě pohltila.

Za čtyři roky přijde další šance...

(smích) To nevím. Dokud mě to bude bavit, tak lyžovat budu. My ale bohužel sbíráme hrozně pomalu informace a tlačíme se nahoru ztěžka.

Šlo by sběr informací urychlit?

Kdyby člověk nejezdil do patnácti let ve Štědrákově Lhotě na čtyřsetmetrovém kopci, tak určitě. Mě to ale stejně baví. Ten pocit, že za mnou nestojí tisíc inženýrů a stejně s těmi kluky bojuji, je velká motivace.

Je hodně znát ztracený čas po vašem posledním zranění?

Já už ztratil mnohem víc. Nohu jsem měl zlomenou třikrát, minimálně pět šest let už to udělalo. Já jsem ale na jednu stranu rád, zranění mě povahově změnila. Nechci být namachrovaný blbeček, raději budu takový, jaký jsem, a jezdit šestá místa.

Reklama