Článek
Německo na úvod turnaje prohrálo 0:1 s Mexikem, ale když pak se štěstím porazilo 2:1 Švédsko, nečekal jsem, že by mohlo skončit hned ve skupině. Jenže klíčový zápas s Koreou nezvládlo a po nečekané porážce 0:2 skončilo v tabulce dokonce poslední.
Když jsem rozhodující utkání sledoval, naprosto jsem u mužstva postrádal tradiční vyhlášenou německou mentalitu. Po výhře nad Švédskem jsem předpokládal, že se Němci znovu semknou a potáhnou za jeden provaz. Což se nestalo. Mužstvo bylo na hřišti neuvěřitelně nervózní, což mi vůbec nejde k německé mentalitě.
Postrádal jsem v týmu jakéhokoliv vůdce, jakým v minulosti byli Matthäus či Ballack. Velkou osobnost, za kterou by ostatní šli.
Málokoho by napadlo, že se Němci mohou rozložit sami. Hodně se spekuluje, jaký vliv měly kauzy předcházející příjezdu do Ruska. Těžko mohu soudit, pravdu znají jen oni sami. Hned první zápas s Mexikem ovšem ukázal, že se něco děje. Mužstvo nebylo kompaktní, v obraně se dopouštělo chyb, které na vrcholný turnaj vůbec nepatří.
Pokud jde o nepovolání Saného, jeho absence podle mě neměla zásadní vliv na hru Německa. Na atmosféru v týmu ovšem určitě! Jeho neúčast musela být i pro spoluhráče překvapením. Jinak si myslím, že jeden hráč by těžko zásadním způsobem ovlivnil předváděnou hru.
Mým zásadním dojmem je, že proti Korejcům to prostě nebyli Němci. Ať už s koučem Löwem, nebo bez něj, největší zklamání v historii německého fotbalu teď určitě bude mít následky. Buď povolají nového trenéra, nebo dojde ke generační obměně. Něco se v Německu každopádně dít bude. A je jasné, že hráčům se domů moc dobře nepojede...
| Odchovanec Slavie, poté Pavel Kuka působil dlouhodobě v Německu, kde oblékal dres Kaiserslauternu, Norimberku a Stuttgartu. V dresu československé a české fotbalové reprezentace sehrál celkem 88 utkání a vstřelil v nich 29 branek. Jeho největším úspěchem v národním týmu je stříbro z mistrovství Evropy 1996 v Anglii. |
