Článek
"Když přijde do nároďáku někdo nový, tak se hrozně diví, že jsme vůbec kamarádi a můžeme spolu bydlet. Problém s tím měl i trenér Řeřábek, který patnáct let trénoval holky. Ty by spolu po tom ,co si kolikrát řekneme my, půl roku nepromluvily," směje se Lébl, kterého přijel do Španělska povzbudit i o dva roky mladší bratr Jakub. "Lepší je ale kolikrát si zařvat a použít i nějaké to ostřejší slovo, než to v sobě dusit," dodává za souhlasného pokyvování svého letitého spolubydlícího.
Na jejich pokoji vždy vládla demokracie. "Narozdíl od jiných se vždycky dokážeme dohodnout a nepořádek udržujeme v přijatelné míře. V nejhorším jsou ve všech hotelích uklízečky, které se v době v naší nepřítomnosti mají co ohánět," uznává Novotný, kterého však madridský AC Hotel na předměstí Adavaca nadchl. "Po tom, co jsme zažili v Japonsku, kde pokoje snad ani nebyly pro Evropany, je to vážně paráda," tvrdí univerzál z francouzského Poitiers.
Kouč je nekontroluje
Oba jsou v mužstvu vyhlášenými spáči, ale únava je přepadá v rozdílnou denní dobu. "Pan Lébl by rád vyspával ráno, to si vždycky pořádně zanadává, když má vstávat. Já si zase rád schrupnu po obědě, když máme trénink a zápas až večer," připojuje Novotný.
Oba ale dost zklamala organizace finálového turnaje. "Připomíná to Balkán. Na šatnu jsme museli čtvrt hodiny čekat. Při tréninku na nás zase pražilo slunce a nikdo nebyl schopen s tím nic udělat," durdí se Lébl.
Večerku si na pokoji číslo 219 určují sami a většinou jdou spát kolem půlnoci. Nikdo ale nekontroluje, zda už jsou v peřinách. "Loni jsme si ovšem kontrol užili dost," rýpne si Lébl do bývalého kouče Velaska, jehož manýry současný trenér Řeřábek nepodědil.
Jedna věc je ale přece jen mrzí. "Už v Ostravě v hotelu Atom se nám stalo, že z minibaru na pokoji někdo záměrně odstranil miniaturní lahvičky s alkoholem. To jsme tedy nepochopili," zlobí se společně. "Co je to za přehnanou nedůvěru? Musíme se ptát: Kdo za tím stojí?," rozčilují se svorně.
Raději prý Češky
Kromě tréninku a zápasů mají ale maximálně čas tak na odpolední kávičku a čilé esemeskování s příbuznými a známými. Do města je ve velkém vedru nic netáhne. Na počítači si pustí třeba Pána prstenů, ale spíš na půjčeném Play Station drtí auta. "Když je nejhůř, přijdou na řadu počítačové karty, jako hrají prodavačky," dodává truchlivě Lébl.
Půvaby Španělek je ale nemíjí ani v době konání finále Světové ligy. "Tady bych se rád ujal slova já," převezme iniciativu Novotný. "V porovnání s Francouzkami jsou Španělky rozhodně přitažlivější, i když jsou menší," ujme se slova. "Na Češky jsou ale samozřejmě krátké i ony," prohlašuje. "A to bych taky rád podepsal, rovněž preferuju Češky," připojuje se aktivně Lébl, který sezónu tráví v italské Perugii.
