Článek
"Začnu fotbalem. Náš výkon byl opět hrozný. Prakticky jsme si nevytvořili jedinou pořádnou šanci. Hrál jsem celých devadesát minut utkání, stejně jako Honza Koller. Dostal jsem dokonce žlutou kartu za faul. Domácí byli lepší, ale gól nám dali až po více než hodině hry. Další šance zahodili, a tak jsme pořád ještě měli naději na zvrat, ale jak už jsem říkal, neměli jsme příležitost."
"Po utkání, když jsme odjížděli, sedla si asi stovka našich fanoušků před bránu a zastavila náš autobus. Došlo to tak daleko, že jsme museli vystoupit. Vypadalo to celkem hrozivě a já honem koukal, kde je Dino Koller, abych ho před sebe strčil, kdyby k něčemu došlo. Z jejich strany padala hodně ostrá slova, byli celkem dost naštvaní. Diskutovali jsme asi dvacet minut, naštěstí bojová nálada postupně opadla, i když to nebylo nic příjemného ani potom."
"Pochopitelně nám vytýkali, že hrajeme strašně. Ptali se, proč se nám nedaří. My jsme souhlasili. Víme, že nehrajeme v optimální formě. Snažili jsme se jim vysvětlit, že nás to také štve. Rozešli jsme se tak nějak neutrálně, bez nějakých dramatických závěrů. Chápu je, ale kdybychom znali recept, jak z té momentální mizérie ven, určitě budeme hrát jinak. Snažíme se to zlomit. My jsme totiž mužstvo dvou tváří."
"Doma vyhráváme, i když někdy je to pěkná dřina. Venku jsme v tomto kalendářním roce ještě nezvítězili a nikdo si nedokáže vysvětlit proč. Přitom v době, kdy jsem do Borussie přišel, byla mužstvem, které mělo nejlepší bilanci ze hřišť soupeřů, ale ztrácela doma. Teď je to naopak. Určitě v tom není nějaký psychický retardér po vyřazení z předkola Ligy mistrů, to bychom hráli špatně i doma. Ani diskuse o penězích, které vedení kvůli neúčasti v Champions League hodlá ušetřit úpravami smluv, v tom nehrají roli. Je to někde v nás a my to musíme najít a zlomit."
