Článek
Narodila se v Bílovci, jejím městem je teď ale domovský Fulnek. „Všichni mi tam fandí,“ říká 183 centimetrů vysoká tenistka. Když jde na kurt, rodiče i oba bratři hypnotizují obrazovku. „Naši známí to taky hodně prožívají,“ culila se Kvitová.
A prožívali, i když si tři dny před loňským semifinále Fed Cupu těžce pohmoždila kotník a start proti Američankám se zdál vyloučený. Jenže Kvitová v sobotu naběhla na kurt a zařídila český bod. „Je to lvice,“ říká její táta Jiří Kvita. Bojovná povaha, to je velká přednost jeho dcery, která šla žebříčkem nahoru trochu ve stínu Nicole Vaidišové. „Chtěla bych nakouknout do první stovky,“ přála si po výhře nad Venus. Už byla 40. na světě a po Wimbledonu se k této metě přiblíží.
Velký příslib pro český tenis
„Měla by zlepšit pohyb, ale rozhodně je to náš velký příslib,“ tvrdil wimbledonský vítěz z roku 1973 Jan Kodeš. A Kvitová na sobě makala. Poprask způsobila už loni na US Open, když porazila tehdejší světovou jedničku Dinaru Safinovou, ačkoliv se o ni pokoušelo nachlazení. Při fedcupovém zápase s Německem bylo vidět, že přebytečná kila šla dolů. „Zlepšila jsem kondici, ale pořád se mi zdá, že je to málo,“ nadávala si přesto.
Wimbledon ji ovšem zastihl v mimořádné pohodě. Pět těžkých zápasů, pět výher. Přitom ještě na jaře říkala, že je pro ni extrémně obtížné podat stejně dobrý výkon dvakrát po sobě. „Já si to ale náramně užívám. Mně se v Anglii hrozně líbí,“ vykládala Kvitová.
Těžko soudit, co s ní udělá, až nastoupí před napěchovaný centrkurt a na opačné straně bude svalnatá světová jednička. Z toho by se osypaly jinačí povahy. „Asi budu dost nervózní, ale taky chci být trpělivá,“ naplánovala si Kvitová. Dnes odpoledne se uvidí. Program začíná ve 14 h, zápas s Williamsovou sehraje jako druhý. Vysílá Nova Sport.
