Článek
Co podle vás chybělo k tomu, aby to byl vůbec nejlepší rok vaší kariéry?
Chybělo hodně. Myslím, že v roce 2011 se mi povedl ještě jeden výborný výsledek, a to vyhrát Turnaj mistryň. Ale doufám, že není všem dnům konec a jednou ještě nějaká taková úspěšná sezóna bude.
Nejlepší vzpomínkou tedy nepochybně bude Wimbledon.
Rozhodně! Hned moment toho triumfu. Vítězství je nejvíc, co tam můžete zažít. Wimbledon je speciální i v tom, že máme banket po mužském finále. To byla taky nádhera. Obléct se do hezkých šatů a být ve společnosti Novaka Djokoviče. Ale moment, kdy jsem proměnila mečbol, byl určitě letos nejhezčí.
Bylo finále na trávě i vaším nejlepším zápasem roku?
Myslím, že ano. Trefila jsem skoro všechno, co se dalo. Ale musím zmínit i poslední duel ve finále Fed Cupu. Nahoru dolů, hodně náročný fyzicky i psychicky.
Ne všechny reakce na váš wimbledonský triumf ale byly pozitivní. Mluvilo se o tom, že platíte daně v Monaku a před závistivci se vás dokonce zastával i prezident Zeman. Bylo vám líto nepřejícných reakcí?
Bylo, ale už to neřeším.
Vybavíte si teď chvíle, kdy jste na tom v roce 2014 byla po tenisové stránce nejhůř?
To byl rozhodně začátek roku, kdy jsem prohrála v 1. kole na Australian Open. Ale na druhou stranu všechno zlé je k něčemu dobré. Doufám, že to, co se dalo udělat jinak, snad příště zvládnu lépe. Někdy v kariéře je i dobře, když si sáhnete na dno.
Poučila jste se?
Naučila jsem se, že když to nejde, tak se prostě musí vstát a znovu trénovat a makat, protože jen to může člověka vyhodit zpátky. To je asi to nejdůležitější, protože začátek sezóny byl špatný a z toho se odrazit nahoru bylo hodně těžké. Vše se ale děje z nějakého důvodu a myslím, že to v mém případě probíhalo asi tak, jak mělo.
Kdy k vám toto poznání došlo?
Asi až po Wimbledonu, když přišel ten výborný výsledek. Trochu lépe už jsem se ale cítila na Roland Garros, kde jsem prohrála po dlouhém boji s Kuzněcovovou.
Za pár dnů už začíná nová sezóna, co od ní čekáte?
Doufám, že ji začnu lépe než minulou. Ráda bych to trochu zvedla a přidala nějaký grandslamový titul. Ale víme, jak je to těžké. Po tom prvním mi to trvalo, tak snad nebudu muset tak dlouho čekat.
V Austrálii byste se za jistých okolností mohla stát světovou jedničkou...
V hlavě to nemám, naštěstí, musím říct, že v tomhle je to asi lepší. Já se spíš upínám na hru a na výsledky a potom až někdy přijde to číslo... Pro mě je ale asi víc grandslamový titul, než být světovou jedničkou. I když grandslam už mám, tak nějaký jiný cíl by to chtělo. Neříkám ale kdy, netuším, nechci odhadovat. Zaleží, jestli se bude dařit a budu zdravá.
Máte velkou motivaci vyhrát i jiný grandslam než Wimbledon?
Wimbledon mám hodně ráda a cítím se tam dobře. Ale mám ho už dvakrát a ráda bych jiný.
Jsou ale lidé, co ho vyhráli víc než dvakrát.
Jsou, ale to se přece nevylučuje. (směje se).
Plánujete novinky, aby se dařilo ještě víc?
Angažovala jsem nového kondičního trenéra, s nímž to funguje po lidské stránce i po té pracovní. Je to výborný člověk, je s ním sranda. Umí udělat plán, který mi pomůže. Když bude u mě celý rok, tak to můžeme zvednout. Pokud na tom budu lépe fyzicky, tak snad budu produkovat jiný a lepší tenis.
V čem lepší?
Hlavně chci vylepšit podání. Už v loňské sezóně se trochu zlepšilo, ale pořád tam jsou rezervy. S tou fyzičkou je to hodně spojené.
Cítila jste i změnu v psychice?
Ono je těžké to někdy poznat. Na hlavě se pracuje hrozně dlouho a výsledky nejsou hned tak vidět, je těžké to specifikovat. Třeba jsme trénovali na dýchání během zápasu, a to už se u mě automatizovalo. Už jsem na to zvyklejší a uvolňuje mě to od velkých nervů. Což je samozřejmě velká pomoc.
S psychologem Michalem Šafářem máte jaké další plány?
Nemůžeme zůstat na místě, takže i v tom se chceme zlepšit. Michal má plán, co se mnou dál a zatím odvádí výbornou práci.
V tenisové špičce teď zuří móda tzv. superkoučů, co si o ní myslíte?
Módní to je, už to dorazilo i do ženského tenisu, Martina Navrátilová se dala dohromady s Agnieszkou Radwaňskou. Ale mě se to netýká a ještě nebude.
S jakým tenisovým přáním tedy vykročíte do roku 2015?
Mimo to, aby vydrželo zdraví, tak bych si přála, aby mi zůstala chuť, kterou do tenisu mám. S tím už by snad i přišel i nějaký lepší výsledek.
