Hlavní obsah

Wimbledonský vítěz Kodeš oslaví šedesáté narozeniny

Po vítězství ve Wimbledonu, nejprestižnějším světovém tenisovém turnaji, se Jan Kodeš stal národním hrdinou. Více než 30 let po svém triumfu ale cítí uznání spíš v zahraničí než doma. Když se pohybuje po areálu wimbledonských dvorců, má na sobě sako a cenný odznak. Ten, který patří členům All England Clubu. Na tenis Kodeš nezanevřel ani na prahu šedesátky, kterou oslaví ve středu 1. března.

Foto: PRÁVO

Jan Kodeš v dobách největší slávy

Článek

Vedle krásných okamžiků při přebírání vítězné trofeje od vévody z Kentu se dnes Kodešovi při vzpomínce na Wimbledon vybaví především jeho boj s trávou. "Ten se ovšem netýkal jen Wimbledonu, ale tohoto povrchu obecně. Zatímco na jiných, hlavně na antuce, se mi dařilo, s trávou jsem se dlouho trápil. Hrozně mi to vadilo a chtěl jsem si dokázat, že i na ní jsem schopen se prosadit," řekl.

V sobotu 7. července 1973 nastupoval Kodeš do wimbledonského finále jako ostřílený borec. Vedle dvou vítězství v Paříži měl za sebou i finále na US Open 1971, wimbledonské semifinále 1972 a tři finále z mistrovství Itálie v Římě. Do dějin světového tenisu se však nejvýrazněji zapsal právě po finále ve Wimbledonu, v němž po 107 minutách porazil Gruzínce Alexandra Metreveliho ve třech setech 6:1, 9:8, 6:3.

Pochybovače umlčel ve Forest Hills

V souvislosti s jeho wimbledonským vítězstvím se však někdy připomíná, že ve třiasedmdesátém roce se turnaje nezúčastnili někteří přední hráči. Ti svým bojkotem podpořili jugoslávského tenistu Piliče, který odmítl reprezentovat svou zemi v Davisově poháru a byla mu zastavena činnost. Dva měsíce po Wimbledonu ve Forest Hills, kde už hrála kompletní světová špička, se ale Kodeš probojoval do finále a potvrdil tak, že jeho wimbledonské vítězství nebylo náhodné.

Celkově ve své profesionální kariéře od roku 1968 dominoval na devíti turnajích ve dvouhře a sedmnácti ve čtyřhře. Během let 1970 až 1974 se držel v první světové desítce, byl 12 let prvním hráčem Československa a 17 let reprezentoval v Davis Cupu. V něm dosáhl rovněž historického úspěchu: v roce 1980 byl vedle Ivana Lendla, Tomáše Šmída a Pavla Složila členem vítězného týmu, který ve finále Davisova poháru porazil Itálii.

Prezidentem svazu

V roce 1990 byl Kodeš uveden do Mezinárodní tenisové síně slávy. "Tenis mi dal moc. Byla to nesmírná dřina, ale díky němu jsem objel svět a udělal si obrázek, jak to na zeměkouli funguje," vzpomínal muž, který se i po ukončení aktivní činnosti v roce 1982 tenisu věnoval jako člen výkonného výboru Českého tenisového svazu a od roku 1994 byl čtyři roky jeho prezidentem.

Za tuto činnost byl později hodně kritizován, ale s typicky kodešovskou bojovností odrážel i tyto útoky. Koordinoval výstavbu tenisového areálu na Štvanici a zajistil organizaci 12 ročníků turnaje ATP Tour Czech Open. "Jenže v českém tenisovém hnutí se začaly ozývat hlasy, že Prahu upřednostňujeme před regiony. Podruhé jsem do funkce zvolen nebyl a od roku 1998 pro český tenis neexistuji," posteskl si v jednom z rozhovorů.

V zahraničí si jej váží víc

Inženýr Jan Kodeš se narodil 1. března 1946 v Praze, kde také dnes žije a podniká. Několik let byl jednatelem firmy pro prodej zboží značky Hugo Boss, ale před časem svůj podíl ve firmě prodal. Dnes se stará o činžovní dům a pomáhá synovi s tenisovou akademií. Je rozvedený, z manželství má syna Jana a dceru Terezii, s přítelkyní Martinou, která je o 18 let mladší, dceru Annu. "Děti a starost o majetek mě plně vytěžují," říká.

A jak často se wimbledonský šampion objevuje na tenisových kurtech? "Daleko méně než v minulosti. Snažím se hrát alespoň dvakrát nebo třikrát týdně. Občas hraju nějaké veteránské soutěže a různá exhibiční vystoupení, pravidelně se zúčastňuji všech grandslamových turnajů, kde, i když třeba nehraju, tak se účastním všech akcí, které s tím souvisí. Dá se říct, že jsem tam i váženou osobou, daleko váženější než v českém tenise."

Reklama