Článek
Netradiční záchodový double v biatlonovém areálu Laura v dějišti olympijských her si vyzkoušely i Gabriela Soukalová (vpravo) a Jitka Landová.
Jak jste snášela téměř ještě noční cestu z Jablonce?
Já se tak těšila, že to pro mě výjimečně nebyl problém.
| Mějte informace ze sportu vždy po ruce! Stáhněte si do telefonu aplikaci Sport.cz na Google Play a AppStore. |
Kolik jste toho naspala?
Asi tři čtvrtě hodiny. Šla jsem spát ve 2.30 a ve 3.15 už jsem vstávala. Večer jsem začala balit, pak jsem ještě doma uklízela. Mám ráda, když je tam všechno pěkně v pořádku, než odjedu. Ráno pak ještě make-up, trochu vlasová kúra… Ne, to si dělám legraci. Hromadně jsme pak jeli z Jablonce od střediska sportu v pět hodin ráno.
Měla jste obavy, abyste nezaspala?
Měla jsem nařízený budík, ale nějak instinktivně jsem ho zamáčkla a spala dál. Naštěstí příteli to nedalo, tak se vzbudil a asi za dvacet minut do mě začal strkat, že mám už vstávat. Takže mu jsem hodně zavázaná.
Je pro biatlonistku balení náročný proces?
Je určitě trošku delší než u některých jiných sportů. Musí se zajistit náboje, zbraň rozebrat do kufru a spousta dalších věcí. A někdo má k tomu ještě kufr se šminkami. (úsměv)
Co obnáší rozebrání zbraně?
Podle velikosti kufru. Člověk musí oddělit pažbu od hlavně, takže to rozdělí třeba jenom na dvě nebo tři části. Ještě se teda musejí sundat dolů řemeny.
Máte při cestách o zbraň obavy?
Vždycky si říkám, že by se jí nemělo nic stát. Je to speciální kufr vyztužený molitanem a myslím, že tam se nic jen tak nepohne.
Atletům občas nepřiletí tyče, vám se podobný zádrhel se zbraní nikdy nestal?
Stát se samozřejmě může. Jednou nám už takhle nedorazily náboje. Když jsme letěli na mistrovství světa juniorů do Kanady, tak jsme na ně čekali marně. Už se nenašly.
Vy jste si se zbraní užila své na posledních závodech v Anterselvě, kde se vám rozbil závěr malorážky. Teď máte tedy zbrusu novou?
Nechali jsme doma pro jistotu udělat ještě jednu pažbu, kdyby se nám zase zadařilo… Pokud by se náhodou zlomila, tak abych měla rezervní podobnější té mé hlavní. A mám s sebou i tu flintu z Anterselvy, která už je naštěstí opravená.
Během závěrečné přípravy v Pokljuce jste měla v plánu izolovat se od všech vnějších vlivů a třeba i informací o olympiádě. Povedlo se?
Zprávy o olympiádě nás bohužel neobešly. Ale myslím, že klid od lidí kolem a víc času na sebe a na přípravu jsme měli. Takže si myslím, že to bylo všechno vydařené. Odtrénovali jsme, co bylo třeba.
Jak vypadají vaše poslední dny před olympiádou?
Měli jsme dva dny volnější režim, následuje přesun do Soči. Od pátku už nám zase začne pomalu trénink, postupná aklimatizace na nadmořskou výšku, seznámení se s tratěmi, areálem i střelnicí a potom už přijdou i rychlejší tréninky, abychom si rozproudili krev v těle před závody.
Internet obletěly fotografie toalet právě v biatlonovém areálu, kde jsou netradičně dvě mísy vedle sebe. Jak jste reagovala, když jste toto neobvyklé uspořádání loni při testovacích závodech poprvé viděla?
To bylo hned první, co jsme udělaly, když jsme přijely do Soči, že jsme se tomu s Jitkou Landovou hrozně smály. A prosily jsme nějakého pána, aby nás šel vyfotit. On pořád nechápal, co po něm chceme, nerozuměl nám, proč ho taháme na toalety. Takže se nás trošku bál a pořád opakoval, že dovnitř nejde, když jsme tam na něj dvě. (směje se)
Jak to dopadlo?
Nakonec tam s námi šel a vyfotil nás, protože pochopil, o co se jedná. Přestal se bát a zasmál se s námi.
