Hlavní obsah

VIDEO: Žádný trenér neměl s hráči takové problémy jako Hadamczik. To o něčem svědčí, tvrdí Kučera

Praha

Před šestnácti lety figuroval v sestavě české hokejové reprezentace, která na zimní olympiádě v Naganu vybojovala senzační zlato. Teď už se bývalý obránce František Kučera nemůže dočkat, až vypuknou hry v Soči. K Hadamczikově nominaci má sice určité výhrady, mužstvo ale předem neodepisuje. A už si plánuje, jak se nechá pohltit hokejovým šílenstvím. „Strašně moc se na to těším, dokonce si kvůli tomu koupím i novou televizi,“ říká Kučera v rozhovoru pro Sport.cz.

Rozhovor s olympijským vítězem z Nagana Františkem Kučerou.Video: Sport.cz

 
Článek

Jaké dáváte hokejové reprezentaci šance na hrách v Soči?

Šance je vždycky, nesmí se házet flinta do žita. Když se odjíždělo do Nagana, taky všichni koukali na mužstva Kanady, Ruska nebo Ameriky a o české reprezentaci mluvil málokdo. A nakonec se povedlo to, co se povedlo. Na druhou stranu teď musíme být realisti, protože výběry Kanady, Ruska i Švédů mají kádr kvalitnější. Ale stát se může cokoli.

Jaký dojem na vás udělala Hadamczikova nominace? Která jména vám v ní chybí?

Zaprvé je třeba říct, že je to věc trenéra. On je za nominaci zodpovědný a taky by po turnaji za ni měl nést následky. Mně tam chybí Hudler, má fazónu. Myslím, že se pro něj místo nějakým způsobem mělo najít. On by se podřídil. Jestli s ním byly v minulosti nějaké problémy, tak teď by podle mě k tomu přistoupil úplně jinak. Fazónu má i Honza Hejda, o kterém by se po loňském nepovedeném mistrovství světa neuvažovalo, ale letos hraje famózně, má okolo třiadvaceti minut za zápas. I Radim Vrbata dokazuje, že by se mu místo mělo najít. Překvapilo mě, stejně jako trenéry v zámoří, že se tato jména nevyužila.

A co Petr Čáslava?

Hráč, který má toho v národním mužstvu odehráno tolik a objel skoro všechny akce, by si zasloužil být nominovaný. Klidně do čtvrté obranné dvojice. Musí být asi hodně zklamaný.

Hadamczik to odůvodnil tím, že Krajíček s Barinkou jsou na sebe zvyklí, proto dal přednost jim...

Svým způsobem je to trošku risk, ale risky můžou vycházet. Se svými zkušenostmi by ale s Krajíčkem mohl hrát i Čáslava.

Zatímco ten vzal své opomenutí poměrně v klidu, Hejda se do Hadamczika pořádně opřel a dokonce prohlásil, že pod jeho vedením nemá hra žádný systém. Už v minulosti se kouč reprezentace dostal do sporu s Markem Kvapilem, který pod ním nechtěl reprezentovat. Překvapují vás takové neshody a názorové výměny?

V historii českého hokeje nebyl trenér, který by měl takové, ať už větší nebo menší, problémy s určitými hráči. To o něčem svědčí.

O Barinkově zařazení se hodně mluvilo ve spojitosti s rodinnou vazbou k Hadamczikovi. Mohl hrát tento fakt roli?

Jejich příbuzenský vztah je nešťastné téma, pro Barinku to jistě musí být nepříjemné. Pan trenér argumentuje tím, že poslední turnaj v Soči odehrál výborně. Čáslavovi sice trošičku nevyšel, předtím ale zase odehrál mraky výborných zápasů.

Kdo v nominaci naopak podle očekávání nechybí, je váš spoluhráč z Nagana Jaromír Jágr, kterého čeká už pátá olympiáda...

(skáče do řeči) Je to něco nepředstavitelného. Před Jaromírem musí člověk obrovsky smeknout. On musí žít jenom hokejem a nedokážu si představit, co během léta natrénoval a jak se musí během sezóny udržovat, aby tohle všechno vydržel. I ve svém věku bude na olympiádě patřit k lepším hráčům.

Pojďme k vám. S bratrem Vojtěchem provozujete hokejovou halu v Letňanech a zároveň dohlížíte na všechny mládežnické kategorie, od první třídy až po juniory. Co všechno to obnáší?

S bratrem jsme na zimním stadiónu od rána do odpoledne, řešíme nejrůznější věci. Komunikujeme s trenéry, koukáme se na tréninky a hlavně řešíme, aby byly děti spokojené. Klub se zaběhl velice dobře, poněvadž během několika let jsme zaplnili všechny věkové kategorie, mladší a starší dorost navíc hraje nejvyšší soutěž.

Panuje tedy s fungováním klubu úplná spokojenost?

Trošku bychom potřebovali nějaký větší úspěch, jako bylo třeba Nagano nebo tři tituly mistrů světa za sebou. Malé děti a jejich rodiče to zaujme a dětí by se hokeji věnovalo víc. Samozřejmě ale nemůžeme sedět a čekat, jestli přijdou. Je třeba se do toho aktivně zapojit.

Když jste zmínil Nagano, často si na Turnaj století i po šestnácti letech vzpomenete?

Nedá se říct, že často, protože život jde dál a člověk má úplně jiné starosti. Loni jsme ale měli setkání k patnáctiletému výročí, byli jsme i na hřbitově u hrobu trenéra Hlinky, takže tam se vzpomínalo hodně. Teď si to občas připomenu, když v televizi běží záznamy zápasů.

Vaši bohatou kariéru jste uzavřel v roce 2004, chodíte si ale hokej, byť jen na rekreační úrovni, pořád zahrát?

Chodím dvakrát týdně po celý rok. Scházíme se jak s bývalými hráči nebo těmi, kteří zrovna byli odněkud propuštěni a nechtějí před podepsáním dalšího kontraktu ztratit kondici. V současné době hraju třeba s Pavlem Richterem, Ríšou Žemličkou nebo bývalým kapitánem fotbalové Sparty Jirkou Novotným. Ta sestava je fakt zajímavá!

Reklama

Související témata: