Rubriky:

Lední hokej

Výhra nad Čechy? Divný pocit, ale radost jsem měl, vzpomíná Nedvěd na OH v Lillehammeru

20. ledna 2014 20:44 - Praha

Dvacet let dělí dvě olympijské nominace hokejového útočníka Petra Nedvěda. Nynější kapitán Liberce však v Lillehammeru 1994 nastupoval v prvním útoku Kanady, s kterou přes Čechy ve čtvrtfinále došel až pro stříbro. Teď se liberecký rodák na turnaji pod pěti kruhy objeví znovu. Na prsou však bude mít znak rodné země.

 

Sport.cz s použitím Právo, Reuters

„Nechci si fandit, ale můj příběh je zajímavý. Nikdo nevěřil, že v závěru kariéry může přijít něco jako olympiáda," přemítá 42letý borec. V sedmnácti emigroval do Kanady, prosadil se v NHL. „Bohatá kariéra za oceánem a způsob, jak jsem se tam dostal, dodávají všemu náboj."

Útěk v lednu 1989 nebyl vzdorem proti pozvolna se drolícímu komunistickému režimu. „Šlo o cestu za snem, o nic jiného. Neměl jsem problémy s režimem. Mohl jsem s hokejem cestovat. Ale s rodinou nás nepustili za hranice, leda do NDR. Nebo jsme nemohli jet všichni. To mě iritovalo," vzpomíná Nedvěd.

Emigroval s dvaceti dolary v kapse

Nakonec s dvaceti kanadskými dolary v kapse po mládežnickém turnaji v Calgary dorazil na místní policejní stanici a ohlásil se coby emigrant. Už v sezóně 89/90 se stal hvězdou WHL v dresu Seattle Thunderbirds. Následně si jej při draftu vybral Vancouver. První dvě sezóny nebyly ideální, ale pak nasbíral 71 bodů. Na startu ročníku vyplněného olympijským turnajem v Lillehammeru stávkoval kvůli smlouvě.

Tehdy nebylo zvykem, aby profesionálové z NHL jezdili na turnaj pod pěti kruhy. Nedvěd během trucování získal občanství Kanady a nic nebránilo, aby novou vlast reprezentoval na ZOH.

„Mohl jsem vlastně kdykoliv podepsat kontrakt a na turnaj bych nejel," vybavuje si Nedvěd. „Dnes hokejový turnaj na olympiádě představuje daleko větší show. Občas si na vystoupení v Lillehammeru vzpomenu. Hlavně na trestná střílení ve finále se Švédskem. Pamatuji si, že jsme pořád hráli. Moc jsem toho z olympiády neviděl. Nechtěl jsem se courat přes bezpečnostní kontroly, raději jsem volil regeneraci," vypráví Nedvěd.

Porazit Čechy nebylo nic moc

Kanada ve čtvrtfinále porazila Česko, pro které šlo o první olympijský turnaj od rozdělení federace. „Trenérem byl Hlinka, v bráně Bříza. Přesně už nevím, jestli jsem tam měl nějaké kamarády. Ale porazit kluky pro mě nebylo nic moc. Doufal jsem, že k vzájemnému souboji nedojde. Měl jsem hodně smíšené pocity. Vyhráli jsme klíčový zápas, ale pro mě to bylo divný. V šatně byla tehdy obrovská euforie. Nebudu ale tvrdit, že jsem byl nasr..., také jsem měl radost," líčí dvacet let staré vzpomínky Nedvěd.

Už tehdy v Norsku nosil na dresu číslo 93. Stejné bude mít i při bitvách v Soči, jen dres bude odlišný. „Jako malý kluk jsem chtěl desítku po vzoru táty. Ale člověk někam přijde, je vyměněný a desítka je většinou obsazená nebo ji nosí starší hráči. Vybral jsem si tedy číslo přesně podle roku, kdy jsem dostal kanadské občanství, a začátku sezóny, v níž jsem získal stříbro na olympiádě. Od té doby jsem na to číslo fixovaný," přiznává Nedvěd.

Dlouho za Česko nemohl hrát turnaje organizované Mezinárodní hokejovou federací, proto reprezentoval rodnou zem jen na nepovedeném Světovém poháru v roce 1996. Změna regulí před třemi lety ale otevřela prostor nejprve k zisku bronzu na MS 2012 a nyní k symbolickému loučení. „Hraju poslední sezónu," dušuje se Nedvěd.

Radek Malina, Marek Burkert, Právo

Zrušit


Časová osa: Lední hokej

Filtr článků - Lední hokej


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Pavouk

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..