Článek
„Vždyť jsme na to jako malí kluci všichni koukali v televizi. Nevím, kolik z nás si věřilo, že jednou na olympiádě bude, já teda moc ne. Když už šanci mám, je jasné, že ji využiju," hlásil gólman Alexander Salák.
Stejného názoru byl i dvaačtyřicetiletý matador Petr Nedvěd, jenž zažil olympijské hry už před dvaceti lety, kdy reprezentoval Kanadu. „Jenže tehdy jsme do Lillehammeru přijeli až v průběhu turnaje a zahájení neviděli. „Kolikrát se ti poštěstí, že se na to můžeš neživo podívat? Sice to asi v sobotu budu trochu cítit v nohách, přeci jenom jde o takovou turistiku, ale do prvního zápasu je ještě dost času, takže nevidím problém."
Ani vteřinu nerozmýšlel rovněž brankář Jakub Kovář, byť určité pochybnosti v něm hlodaly. „Protože celý ceremoniál trvá dlouho, mám strach, abychom se během dlouhého čekání nepropotili a pak nám nebyla zima. Stejně se ale moc těším."
